Vojenská technika, zbraně

Iljušin Il-20 "Coot A" - nosič doutníku

Iljušin Il-20 je letounem odvozeným od dopravního Il-18D. Svým tvarem, rozměry a letovými parametry se od svého civilního předka výrazně neodlišuje. Jedná se o letoun radiolokačního a radiotechnického průzkumu. Jeho výroba byla zahájena koncem šedesátých let a navazovala společně s Il-38 na sériovou výrobu strojů Il-18D. Letounů Il-20 nebylo vyrobeno mnoho, ale později na tuto verzi bylo přebudováno několik desítek Il-18. Pozdější série letounů, které mají asi novější varianty vnitřního vybavení jsou někdy označovány jako Il-20M. (Je možné připustit, že letouny vzniklé přebudováním strojů Il-18 mohou být označovány - Il-20D, DM, DMS).

O přesném vybavení letounu a jeho parametrech není známo mnoho podrobností, ale jeho hlavní úlohou je vyhledávání a analíza činnosti radiolokačních a rádiových stanic protivníka a sledování radiolokačně kontrastních cílů. Na spodní zadní části trupu letounu jsou patrné tři půlkulové antény různých rozměrů - tyto antény patří pasivnímu systému radioelektronického průzkumu Rhomb-4 (varianta systému SRS-4 Romb). Pod přední částí trupu se nachází rozměrné pouzdro doutníkovitého tvaru, které ukrývá anténu radilokátoru s bočním vyzařováním typu Nit. Tento cca 10 m dlouhý "doutník" je hlavním rozpoznávacím znakem letounu Il-20. Druhým průzkumným radiolokátorem, kterým je letoun vybaven je radiolokátor s elektronickým skenováním Igla-1. Antény tohoto radilokátoru jsou uloženy ve dvou tělesech na bocích přední části trupu. Tělesa kromě antén radaru obsahují i další průzkumné zařízení - a tím je pod nenápadnou odsouvatelnou obdelníkovou krytkou uschovaný optický systém A-87P. Na hřbetě Il-20 jsou dvě rozměrné listové antéty - ty patří speciálnímu komunikačnímu systému, pro který je používán název "Vishnaya". Letounu nechybí systémy přesné navigace a další elektronické systémy zajišťující plnění zadaných průzkumných úloh.