Vojenská technika, zbraně
Mitsubishi F-2A - japonský drak s americkými geny
V polovině osmdesátých let se japonské letectvo začalo zajímat o perspektivní náhradu letounů Mitsubishi F-1. Mělo se jednat o letoun skutečně nové generace, který by byl schopen služby hluboko v 21. století. Za účelem získání takového letounu oslovil výzbrojní úřad JDA (Japan Defence Agenci) americké a západoevropské výrobce letadel. Jako odpovědi se mu dostalo nabídky od firem General Dynamics, McDonnell Douglas a PANAVIA. Tato nabídka měla podobu typů F-16, F-18 a Tornádo IDS, což japonské představitele nijak moc neoslnilo. Současně s oslovením zahraničních firem byl zadán i úkol domácímu Technickému výzkumnému a vývojovému institutu k vypracování odborných expertíz o schopnosti Japonska dopracovat se k požadovanému letounu vlastními silami. Výsledek hovořil pro vlastní japonský vývoj, takže zahraniční nabídky byly odmítnuty.
Technicky to bylo jasné, ale do sledu událostí, které měly následovat zasáhla politika a americký tlak na hledání nějakého kompromisního řešení, na kterém by se podílely i americké firmy. Důležitou roli sehrála i snaha USA o snížení deficitu v zahraničním obchodě s Japonskem. Pod tímto tlakem, v říjnu 1987 úřad JDA rozhodl, že za základ nového letounu nazývaného FS-X bude použit stroj F-16C Fighting Falcon. Byla uzavřena dohoda o splolupráci na vývoji. V roce 1988 se vývoj u firmy Mitsubishi rozběhl na plné obrátky a vše vypado dobře až do chvíle, kdy si někdo v Kongresu USA všiml, že by mohlo touto spoluprací dojít ke ztrátě technologických tajemství. To se projevilo v dalším roce tím, že USA začaly prosazovat revizi uzavřené dohody a omezení předávání citlivých amerických technologií do Japonska. Po určitých tahanicích byla v roce 1990 podepsána nová dohoda.
Vlastní vývoj letounu pak probíhal bez větších problémů a první prototyp jednomístného letounu s označením XF-2A odstartoval k letu 7.10.1995. Do následného zkušebního programu se zapojily ještě další tři prototypy - jeden XF-2A a dva dvoumístné XF-2B.
První sériový stroj F-2A byl předán letectvu v září roku 2000 k zahájení operačních zkoušek.


Stroj Mitsubishi F-2 nezapře, že vznikl na bázi F-16 - má však větší vnější rozměry a též větší hmotnost. Je vybaven novým křídlem o větší nosné ploše, má prodložený trup v přední a střední části a zvětšené ocasní plochy. Oproti F-16 je celkově výkonější a obratnější. Může se pochlubit velmi vyspělou avionikou, barevnými vícefunkčními displeji v kokpitu a supermoderním radarem s pevnou fázovanou anténou. K pohonu je použit motor F-110-GE-129 od firmy General Electric s tahem 131,22 kN s přídavným spalováním, díky němuž dosahuje F-2 dvojnásobné rychlosti zvuku. Motor je licenčně vyráběn v Japonsku u firmy IHI.

TECHNICKÁ DATA
Typ: stíhací letoun
Pohon: 1 x dvojproudový motor General Electric F-110-GE-129 s tahem 131,22 kN
Max. rychlost: 2125 km/h
Dostup: 18000 m
Dolet: 1660 km
Výzbroj: 1 x šestihlavňový rotační kanón JM61A1 Vulcan ráže 20 mm
maximálně 8085 kg podvěšené výzbroje na třinácti závěsnících
PLŘS AIM-9L/M Sidewinder, AIM-7F/M Sparrow, AAM-3, AAM-4
protilodní střely ASM-1, ASM-2
neřízené pumy, kontejnerové pumy CBU-87/B, laserem naváděné pumy
Hmotnost: max. vzletová 22100 kg
Rozměry: rozpětí 11,13 m
délka 15,52 m
výška 4,96 m
plocha křídla 34,,84 m2