internetový armádní magazín

Bojové vozidlo palebné podpory - otazníky nad podobou a možnostmi

21.01.2015 09:20

"Vytáhli jsme půlpalcák a já jsem si řekl: "Tak, teď jim to nandáme." No jo, jenže nepřítel měl ten půlpalcák taky."

 

Moderní konflikty, odehrávající se na počátku 21. století, přinesly celou řadu zajímavých jevů. Především tzv. asymetrické konflikty přenesly moderní západní armády (a nejen je) do podmínek zcela nového bojiště. Tyto konflikty se odehrávají převážně ve velice složitém terénu - ať již horském (Afghánistán, Čečensko) anebo městském (Irák). V takovém terénu se částečně vytrácejí přednosti vyspělých armád, především pak jejich technologická převaha.

Do jisté míry se změnil i protivník, kdy na místo klasických armád nastoupily různé povstalecké a teroristické skupiny. Ty navíc již dávno nepředstavují toliko shluky bojovníků s Kalašnikovy. Zcela běžně používají např. velkorážné kulomety, především legendární sovětské DŠK vz. 38/46, resp. jejich čínské kopie. Značného rozšíření v jejich výzbroji se dočkaly i lehké univerzální pancéřovky RPG-7, které jsou úspěšně používány jako prostředek palebné podpory. V mnoha konfliktech se navíc objevil i specifický druh techniky - tzv. "tacticals" - osobní automobily vybavené těžkými kulomety či lehkými kanony. Tato technika je přitom přímo ideální pro taktiku - "udeř a uteč", která dokáže způsobit vážné problémy i moderním vyspělým armádám. 

Je vcelku logické, že pro tyto konflikty je méně vhodná klasická těžká obrněná technika (především tanky a bojová vozidla pěchoty). Ta totiž byla navržena pro docela jiný konflikt - pro hypotetické velké střetnutí armád NATO a Varšavské smlouvy na evropském kontinentu. V asymetrických konfliktech dnešní doby tak často paradoxně dochází k tomu, že samy tyto prostředky potřebují ochranu, a to především před všudypřítomnými střelci z RPG. Ti přitom často útočí z velmi malých vzdáleností, takže mohou ohrozit i nejmodernější tanky.

Je pochopitelné, že jednotlivé armády již na toto nebezpečí reagovaly. Obrněná vozidla jsou tak často dovybavována doplňkovými zbraněmi, především kulomety v bezosádkových věžích. Čím dál více se ale ukazuje, že toto řešení je nedostatečné, a že je třeba zavést specializovaný bojový prostředek, který by zajišťoval palebnou podporu pěchotě a zároveň chránil těžkou techniku před bezprostředními útoky.

Určitým pokusem o takový systém je moderní ruské obrněné vozidlo BMPT - bojové vozidlo podpory tanků. Jde o zcela originální bojový systém, který dosud nemá ve světě obdoby. Potřebu takového stroje pocítila ruská armáda na základě trpkých zkušeností z čečenského konfliktu, kdy její technika (tanky T-72 a T-80, bojová vozidla pěchoty BMP-2 atd.) zaznamenala řadu ztrát.

                                                               BMPT Terminator

                                                      (foto: V. Kuzmin / CC BY-SA)

 

BMPT představuje bezesporu technicky velice zajímavý a působivý systém. Přesto však v řadách odborné veřejnosti vyvolává celou řadu kontroverzí (viz např. A. Maralski). Je kritizováno především složení jeho výzbroje, které se proto v průběhu vývoje několikrát měnilo. Chybou je možná i to, že vozidlo BMPT je postaveno na bázi tanku. Toto řešení je zdánlivě lákavé, protože umožňuje využití podvozků přebytečných tanků, přesto má i svá negativa. Výsledkem je stroj, který sice disponuje celkovou mohutností a velkou palebnou silou, ale jehož potenciál je v asymetrickém konfliktu omezený. Systém jako takový je až příliš rozměrný a těžký, a v neposlední řadě také drahý. Je ostatně příznačné, že BMPT se zatím dočkal jen velmi omezeného rozšíření.

Nabízí se tak možnost vytvoření nového bojového systému, který by sledoval podobnou filosofii, ale přesto byl jiný. Bojového systému, který by byl lehčí, menší (což hraje nemalou roli v městském zastavěném terénu), a který by přitom disponoval mohutnou palebnou silou, která by dokázala eliminovat útočící skupiny.

 

Jak by takový bojový systém měl vypadat? 

Klíčovým prvkem je pochopitelně výzbroj takového systému. Ta by měla být dostatečně mohutná, aby dokázala odradit i protivníka disponujícího "tacticals", a měla by být schopna vysoké kadence, aby dokázala protivníka doslova „zahltit“.

Mělo by se navíc jednat o systém schopný přesné palby, systém jednoduchý a odolný a schopný práce i v horších podmínkách (vysoké teploty, prach). To vše naznačuje, že by se mělo jednat o systém spíše s hlavňovou výzbrojí.

Je zřejmé, že z tohoto úhlu pohledu se výzbroj BMPT jeví jako nedostatečná. BMPT pro tento druh boje sice disponuje dvěma 30mm rychlopalnými kanony 2A42, ty však mohou pálit jen každý samostatně.

Stejně tak se jako nevyhovující jeví i výzbroj moderních bojových vozidel pěchoty (jejichž úkolem přitom je právě doprovod tanků a eliminace nepřátelské pěchoty). Ta dnes disponují kanony ráží 25 až 40 mm, přesto v této úloze selhávají. Kanony BVP (stejně jako BMPT) jsou pro tuto úlohu možná až příliš výkonné, jejich dostřel a průbojnost jsou tak v asymetrickém konfliktu do jisté míry nevyužity. Na druhou stranu však postrádají onu potřebnou vysokou kadenci. Nabízí se tak možnost využití spíše lehčího systému. Ten by mohl využívat např. protiletadlového kanonu ZU-23 nebo spíše dvojkanonu ZU-23-2.

                                                                      ZU-23-2

                                                   (foto: Serge Serebro / CC BY-SA)

 

Kanony ZU-23 představují mimořádně úspěšnou konstrukci. Ve své někdejší primární úloze protiletadlového prostředku jsou již zcela nedostatečné, ale o to více jsou oblíbené ve své druhotné roli prostředku přímé palebné podpory. Byly tak nasazeny v celé řadě konfliktů, kde dosáhly nepopiratelných úspěchů, a to mnohem větších než leckteré výkonnější, ale také větší a těžší systémy.

I kanony ZU-23/ZU-23-2 se často dočkaly osazení na různé automobily a pick-upy. Obdobně tak byly tyto kanony osazeny především v ruské armádě na různé pásové podvozky, např. na výsadkové obrněné transportéry BTR-D. V některých případech byly těmito kanony osazeny i americké obrněné transportéry M113.

              ZU-23-2 na korbě automobilu                                ZU-23-2 na transportéru BTR-D

                   (foto: U.S. Army / PD)                                    (foto: Serge Serebro / CC BY-SA)

 

Všechna tato řešení ale byla do značné míry jen provizorní, často vznikající jen v polních dílnách. Nevýhody těchto řešení jsou přitom zřejmé. Zásadní nevýhodou je vysoká zranitelnost obsluhy kanonu, která de facto není ničím chráněna. V případě osazení na pick-upy je navíc zcela zjevné, že kanon je pro tato vozidla přiliš těžký a při palbě způsobuje značné otřásání, které snižuje přesnost.

Je zřejmé, že má-li bojový systém palebné podpory převýšit "tacticals", musí disponovat větší palebnou silou. Té lze přitom dosáhnout poměrně snadno pouhým spojením více hlavní do jednoho systému. Určitým vzorem pro tento systém by tak mohl být íránský protiletadlový systém Mesbah, vzniklý spřažením šesti kanonů ZU-23, nebo v druhé novější variantě čtyř dvojkanonů ZU-23-2.

Sám systém Mesbah představuje spíše kuriózní konstrukci. Je typickým výrobkem íránského průmyslu a do jisté míry improvizací. Ve své roli protiletadlového systému je dnes již spíše obtížně využitelný. O to více vynikají jeho schopnosti působit jako systém palebné podpory. Na první pohled jsou přitom zřejmé výhody této konstrukce jako vysoká kadence, celková jednoduchost a provozní nenáročnost.

V případě přípravy analogického západního systému by se mělo rozhodně jednat o poněkud jinou konstrukci. Ta by měla představovat spíše klasickou bojovou věž, pokud možno bezosádkovou. Důležité je i to, aby takováto věž byla řešena jako modulární, aby bylo možno případně využít různé kanony ráže 20 až 25 mm na základě požadavků konkrétního zákazníka.

 

Jaký podvozek?

Otázkou zůstává, na jaký podvozek by taková věž měla být osazena. Jak ukazuje příklad BMPT, použití tankového podvozku by bylo spíše neúčelné a zřejmě i neekonomické. Velice diskutabilní je osazení této věže i na podvozky nákladních automobilů. Jako mnohem vhodnější se nabízí osazení na některý lehčí pásový podvozek, například vozidel řady BMP.

Ruská bojová vozidla BMP-1/2 představují velice zajímavý druh obrněné techniky. Ve své roli bojového vozidla pěchoty jsou dnes do značné míry zastaralá. Mezi jejich hlavní nevýhody patří nižší odolnost, především v případě BMP-1 i nevhodná výzbroj. Problémem je ale i nedostatečný prostor pro výsadek, což je přitom faktor čím dál zásadnější. Přesto jsou i nadále vozidla BMP-1/2 ve světě velice rozšířená. Často mají ještě dostatečnou technickou životnost a velkou výhodou je i vybudované technické zázemí.

Využití podvozku vozidel řady BMP by bylo bezesporu velice výhodné. Vždyť tato vozidla se vyznačují poměrně malými rozměry, dobrou pohyblivostí a průchodností, což jsou vlastnosti pro daný bojový systém do jisté míry klíčové. Zároveň jde ale o vozidla poměrně odolná a robustní. Sesazení původní věže a především vynechání výsadku by pak vytvářelo dostatečnou hmotnostní rezervu pro osazení novou bojovou věží s bojovým systémem podobným systému Mesbah. Zároveň by vzniknul dostatečný prostor jak pro výzbroj, tak samozřejmě i pro posádku takového systému, která by patrně nemusela být nijak početná. Jak naznačují zkušenosti z aplikace jiných bojových systémů na tyto podvozky, samo osazení takovouto věží by patrně nebylo výraznějším technickým problémem.

Takovéto vozidlo by pochopitelně muselo být vybaveno i potřebnými zaměřovacími systémy, systémem řízení palby atd. I díky tomu by získal převahu nad "tacticals", jejichž zbraně disponují jen velice jednoduchými miřidly. Aplikace tohoto vybavení by ale patrně byla poměrně snadná. Toto vybavení by navíc mělo být řešeno jako modulární pro uspokojení konkrétního zákazníka.

Je patrné, že na samotném podvozku BMP by mohly být provedeny další úpravy. Jedná se např. o posílení pancéřové ochrany boků vozidla, především ale posílení protiminové ochrany. Jak ukazují ale zkušenosti českých konstruktérů z projektů MGC-1 či BVP-M2 Šakal, i to je poměrně snadno realizovatelné. Přes všechny tyto rozsáhlejší úpravy užívaných podvozků by vznikl poměrně levný a přitom výkonný bojový systém.

Využití podvozku vozidel BMP-1/2 by bylo ekonomicky výhodné. Vždyť mnohé armády těmito vozidly disponují v dosud značných počtech, nechtějí je ale již (kvůli výše zmíněným nedostatkům) provozovat v primární roli bojového vozidla pěchoty. Přitom tato vozidla často mají ještě dostatečnou technickou životnost, která může být dál prodloužena. Použití podvozků přebytečných BMP by tak výrazně snížilo cenu systému, který by tak byl zajímavý i pro méně movité zákazníky.  

Nemusí se však jednat jen o podvozky vozidel BMP-1/2. Obdobně může jít i o legendární americké obrněné transportéry M113, které jsou ve své původní úloze již značně zastaralé, ale jsou spolehlivé a odolné, nebo i jiné pásové podvozky zhruba stejné hmotnostní a výkonové kategorie. Vzniklo by tak vozidlo, které by bylo do jisté míry unikátní, a které by pěchotě poskytovalo jedinečnou palebnou podporu, zároveň by ale mohlo chránit těžkou techniku (především drahé MBT) před napadením střelci s RPG. Jako takové jej proto lze označit jako bojové vozidlo palebné podpory (BVPP).

 

Měla by takováto konstrukce šanci na úspěch?

Je samozřejmě otázkou, zda takovéto vozidlo by mohlo být skutečně úspěšné, především zda by mohlo mít nějaký komerční úspěch. Mnohé ale naznačuje, že ano.

Je pochopitelné, že tato bojová vozidla palebné podpory by nemohla nahradit již používané systémy, např. klasická BVP či OT. Mohla by je ale vhodně doplňovat. Především pak ale by mohla představovat ideální doprovod lehkým obrněným vozidlům a OT v asymetrickém konfliktu. 

O takovéto vozidlo by tak mohly mít zájem i vyspělé západní armády, především armády NATO. Ty patrně i po skončení misí v Afghánistánu a Iráku se budou zúčastňovat i dalších vojenských misí, byť již patrně ne v takovém rozsahu. V nich pak budou čelit stejným či podobným problémům. Tato bojová vozidla palebné podpory by tak mohla být vhodnou odpovědí na čím dál zdatnějšího protivníka (různé povstalecké a teroristické skupiny), který přechází od sebevražedných útoků k mnohem promyšlenějším a sofistikovanějším útokům ze zálohy.

Ještě většího úspěchu by ale tato bojová vozidla palebné podpory mohla dosáhnout u armád těch rozvojových států, které bojují s povstaleckými skupinami. Nejde přitom jen o zmíněný Irák či Afghánistán. Podobným příkladem je např. i Jemen, potýkající se léta s vnitřním konfliktem. Stejně tak by se dalo hovořit i o řadě afrických států (např. Mali), které si přitom nemohou koupit drahou techniku. Dosavadní zkušenosti ukazují, že je lépe tyto státy (i přes jejich problematičnost) a jejich armády podporovat, než příliš pozdě v nich prostřednictvím vojenských misí zasahovat. Lze proto předpokládat, že v dnešním světě plném asymetrických konfliktů by si takovéto bojové vozidlo palebné podpory dokázalo najít své místo.

 

 

                                                                                            Autor článku: David Khol

 

 

 

Poslední revize článku: 21.1.2015                                                                                     

Diskusní téma: Bojové vozidlo palebné podpory - otazníky nad podobou a možnostmi

Datum: 25.01.2015

Vložil: mattea

Titulek: koncept

Šilka se mi líbí, ale myslím, že by bylo lepší vzít si ponaučení z armaty - oddělit sekci posádky od sekce s municí, na které je nasazena věž. nepochybně by to šlo zařídit i na zmiňované pásové BVP, kdy místo výsadku by byla munice, předěl, posádka. Na oné munici pak nasazeno dálkově řízené čtyřče libovolné ráže. Líbilo by se mi, kdyby ono čtyřče nemělo příliš vysokou siluetu, resp. bylo celkově co nejmenší. Napadá mě ještě, že kanon musí být schopen značné záporné elevace (terminologii neznám, nekamenujte mne).

Datum: 28.01.2015

Vložil: alexa123

Titulek: Re: koncept

V tejto debate okrem iného nerozumiem, načo je dobré mať dvojča resp. štvorča 23mm? O koľko stúpne bojová hodnota v porovnaní s riešením napr 1x23 resp. 1x25 resp. 1x30? Jedno viem isto - bude to komplikované a drahé riešenie. Toto vozidlo má predsa primárne slúžiť proti pozemným a nie vzdušným cieľom, ktoré vyžadujú obrovskú kadenciu.

Datum: 31.01.2015

Vložil: mattea

Titulek: Re: Re: koncept

máte pravdu; já nad tím uvažoval z pohledu palebné síly.

Datum: 22.01.2015

Vložil: semtam

Titulek: BVPP

Vozidlo které popisujete je vlastně ZSU-23-4 Šilka bez radiolokátoru. Existuje i srbský BOV-3 s třemi 20 mm kanony. Pro exportní úspěch bych se zřekl dálkově ovládané věže, protože export jde do zemí 3světa a chce se srazit cena techniky. Věž by mohla existovat ve 2 verzí a to lehké a těžké. Lehká pro kolová vozidla jako je BRDM-2 apod. Těžká na pásové podvozky jak zmiňujete, plus využít podvozky tanků T-55 a jeho čínských derivátů.

Datum: 22.01.2015

Vložil: semtam

Titulek: BVPP

Datum: 21.01.2015

Vložil: Alexa123

Titulek:

Samotný článok je podľa mňa absolútny nezmysel. Keď to veľmi zjednodušene zhrniem, opakujem že veľmi zjednodušene (pretože by to bola dlhá debata), tak podľa autora na modifikovaný podvozok BVP1 resp. 2 prípadne M113 stačí osadiť vežu s dvomi kanónmi ZU 23mm a máme super zbraň proti primitívom s guľometmi 12,3mm na pick-upoch resp. fanatikom s RPG.
Uvedené podvozky s ľahkým pancierom už dnes nemajú šancu proti guľometom 12,7mm a to ani nespomínam RPG. A šancu nebudú mať ani po nejakej modifikácii pretože "fyzika nepustí". Ak majú mať šancu, tak hmotnosť celého BVP resp. OT alebo neviem ako takéto vozidlo nazveme musí byť min. 35 ton a s takou váhou ani upravené podvozky BVP-1 resp. 2 resp. M113 nemajú šancu. Izraelci na to vďaka svojim krvou zaplatenými skúsenostiami už dávno prišli a zaviedli do výzbroje ťažkotonážne OT na podvozkoch tankov s guľometmi 7,62 resp. 12,7 resp. granatometmi 40mm,. Keby si prečítali tento článok tak sa od smiechu vaľajú po zemi aký je to nezmysel a ústavným zákonom zakážu svojim vojakom nastúpiť do takého samovražebného nezmyslu.
Okrem toho nechápem, prečo proti debilom s RPG je ideálny kaliber 23m a nie napr. 20, 25 alebo 30mm. A už vôbec nechápem, prečo je problémom to, že dvojkanon 30mm strieľa samostatne a nie naraz. Ak strieľa samostatne tak ten debil s RPD prežije ale keď strieľa súčasne tak už nie?
Ak by som z tohto článku s niečim súhlasil, tak to je ťažko obrnené BVP (OT) so silnou výzbrojou ale iba s 3 člennou posádkou (vodič, strelec a veliteľ). Ale z ekonomického hľadiska by to asi neprešlo.

Datum: 21.01.2015

Vložil: Bors

Titulek: Re:

"Kdybys nebyl hlupákem, nestal by jsi se medvědem". Kdybys lépe četl, nepsal by jsi o nesmyslech a spoustu věcí by jsi pochopil, protože ten článek je objasňuje.

Datum: 21.01.2015

Vložil: Jirka4form

Titulek: Re:

Izraelci jsou dost dobří, dospěli k poznání co je pro jejich podmínky vhodné a jak se chovat, ale až tak moc bych je zase nepřeceňoval. Řada jejich, především starších řešení jsou ubohé improvizace, které uspěly jen shodou náhod, a kdyby je použil někdo jiný, byl by za ně s opovržením "tepán".
Článek je zřejmou úvahou o možnostech řešení, a označit ho za "absolútny nezmysel" považuji za poněkud přehnané.

Datum: 22.01.2015

Vložil: Autor

Titulek: Re:

Tak onen Vámi zmiňovaný prostředek se dvěma 23 mm kanony je dnes docela běžný i u těch povstalců. Takže je potřeba něco s vyšší palebnou silou. Netvrdím ani to, že ideální je ráže 23 mm. Vcelku jasně tam uvádím, že BVPP by mělo být řešeno jako modulární, tj. aby se daly použít i jiné kanony podle přání zákazníka. A Jinak - samozřejmě že pro podmínky Izraele by byl takovýto stroj nevhodný, něco takového ostatně nikde nepíši. A bojové vozidlo pěchoty bez pěchoty a jen s posádkou poněkud nedává smysl

Datum: 21.01.2015

Vložil: Jirka4form

Titulek: BVPP

Dobrý článek, který dává nástin jedné možné cesty kudy jít k vozidlům BVPP. Osobně fandím těžkému ruskému Terminatoru, ale s jinou výzbrojí, protože smysl dvou kanónů 2A42, které nemohou střílet současně jsem nepochopil. Vypadá to hrozivě, ale je to lidově řečeno - na prd. Dal bych tam možná jednu 57 pro boj na velkou vzdálenost a ničení něčeho odolnějšího, dva až čtyři spřažené Kordy 12,7 pro boj ve městě na krátkou vzdánost a dosažení zahlcení protivníka a možná jeden granátomet proti po ulici poskakujícím bojovníkům.

Datum: 21.01.2015

Vložil: Zdeněk P.

Titulek: BVPP

Podle představ autora by výsledný stroj byl v podstatě derivátem systému Šilka na podvozku BMP-1/2. Myslím si, že názory na podobu BVPP se budou značně lišit, a i zastánci použití těžkých tankových podvozků budou mít silné slovo.

Datum: 21.01.2015

Vložil: jsk

Titulek: Izrael ukazuje

cestu..

Datum: 21.01.2015

Vložil: Pepe

Titulek: Re: Izrael ukazuje

Co sem zase nadhazuješ ty "držgrešle". Napiš konkrétně jak v oblasti, o které je v článku řeč ukazuje Izrael cestu. A nešetři podrobnostma, aby se tu konečně všichni poučili.

Datum: 21.01.2015

Vložil: MK

Titulek:

Trend je opačný než je uvedeno, na podvozcích tanků se začínají stavět i vozidla pěchoty. V článku by mohla být zmínka o systému Gatling (pro tento účel ideální), jen si vybrat http://www.gd-ots.com/armament_systems/mbw_GAU-19A.html jak to pak vypadá v akci je vidět od 1:00 https://www.youtube.com/watch?v=YVt7dq-magE

Datum: 21.01.2015

Vložil: David

Titulek: Re:

Tak přiznám se, neznám žádný projekt BVP na podvozku tanku. Ano, vznikla celá řada obrněných transportérů, což je přeci jen něco jiného. A navíc to je přeci docela jiná kategorie s jiným účelem

Datum: 21.01.2015

Vložil: MK

Titulek: Re: Re:

Tady je poměrně čerstvý článek http://www.armadninoviny.cz/bmp-64-ukrajina-vyviji-nove-bojove-vozidlo-pechoty.html

Datum: 21.01.2015

Vložil: Jirka4form

Titulek: Re: Re: Re:

Souhlasím s Davidem, BMP-64 je těžké BVP jehož účel je trošku jiný. Je to klasické BVP s těžkým kabátem a ne svébytné BVPP.

Datum: 22.01.2015

Vložil: David

Titulek: Re: Re: Re:

Tak na BMP-64 jsem si pak vzpomenul také. Ale to je jediný stroj, navíc spíše atypická a do jisté míry improvzovanákonstrukce, která se hodí pro podmínky dnešní Ukrajiny, jinak je ale spíše hůře využitelný

Záznamy: 1 - 18 ze 18

Vyhledávání

 

 

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S