internetový armádní magazín

Nové hypotetické BVP

05.06.2015 09:25

Vojenská přehlídka v Moskvě uspořádaná 9. května 2015 k 70. výročí ukončení druhé světové války přinesla pro vojenské odborníky celou řadu novinek. Byla zde předvedena řada zcela nových druhů obrněné techniky, která měla demonstrovat sílu dnešní ruské armády. Zřejmě nejvíc pozornosti na sebe strhnul velice medializovaný tank T-14 Armata. Poprvé zde ale oficiálně bylo představeno také nové ruské bojové vozidlo pěchoty Kurganěc-25, mající v budoucnu nahradit stávající vozidla řady BMP-1/2/3.

Již dnes je patrné, že BMP Kurganěc-25 představuje velice zajímavou konstrukci plně vyhovující nárokům moderního bojiště, je však velice diskutabilní, zda dosáhne podobného rozšíření jako vozidla starších řad. Pro mnohé potencionální uživatele bude toto vozidlo těžké a především velice drahé. Týká se to hlavně různých rozvojových zemí, které dosud užívají původní BMP-1 a brzy za ně budou hledat náhradu. Tím se do jisté míry otevírá prostor pro vznik dalšího  bojového vozidla pěchoty.

Bylo by patrně velice neefektivní a především neekonomické vyvíjet nějaké další, zcela nové vozidlo, nabízí se zde však cesta vývoje bojového vozidla pěchoty na bázi existujícího obrněnce BMP-3.

 

BMP-3

Bojové vozidlo pěchoty BMP-3 představuje velice zajímavý stroj. Po svém předvedení na vojenské přehlídce v roce 1990 vyvolalo v celém světě mimořádnou pozornost. Vojenské odborníky zaujalo svou moderní konstrukcí, zcela odlišnou od vozidel BMP-1/2. Nejvíce ale překvapilo svou nezvykle silnou výzbrojí, tvořenou  především dvěma kanóny - 100mm kanónem 2A70 a 30mm kanónem 2A72. Právě pro svou silnou výzbroj bylo ostatně BMP-3 z počátku některými považováno za lehký tank, nahrazující zastaralé PT-76. Nutno říci, že tyto odhady nebyly až tak daleko od pravdy, protože BMP-3 bylo vyvinuto na bázi nerealizovaného lehkého tanku Objekt 685.

                                                          BMP-3 ruské armády

                                                   (foto: V. Kuzmin / CC BY-SA)

 

Bohužel BMP-3 se do jisté míry narodilo do nešťastné doby. Jeho výroba se rozeběhla až na konci osmdesátých let; tedy v době, kdy již docházelo k rozpadu Sovětského svazu. Tehdejší sovětské vedení v té době již nebylo nakloněno vysokým vojenským výdajům, byly rušeny či omezovány mnohé vojenské programy, a to se týkalo i programu BMP-3. Tento stav pokračoval i v devadesátých letech, kdy nově etablovaná Ruská federace neměla prostředky na nějaké masové zavedení nové výzbroje. V důsledku toho samotná ruská armáda disponovala tehdy jen relativně velmi omezenými počty těchto vozidel (cca 300 - 400 ks).

Přesto BMP-3 dosáhlo celé řady významných exportních úspěchů. K nejvýznamnějším odběratelům patří především Spojené arabské emiráty (první zahraniční zákazník), Kuvajt, Jižní Korea (BMP-3 byly dodány v rámci deblokace ruského dluhu), Kypr či Venezuela. Vozidla BMP-3 tak dosáhla rozšíření prakticky po celém světě a uspěla v různých klimatických podmínkách.

                                                           BMP-3 armády SAE

                                                             (foto: USN / PD)

 

Přes své nepopiratelné kvality vyvolalo BMP-3 i celou řadu kontroverzí. Negativně je hodnocen stísněný prostor pro výsadek stejně jako umístění motoru v zadní části vozidla, které sebou přináší komplikované řešení vstupu a výstupu výsadku. Jako zbytečné lze vnímat i osazení dvou kulometů do přídě korby vozidla. Tyto prvky ale do značné míry vyplývají ze samotné koncepce BMP-3, která je daná konstrukcí, v níž se stále obráží původní určení vozidla coby lehkého tanku. Nelze je tedy odstranit nějakou běžnou modernizací. Spíše se nabízí možnost vytvoření nového vozidla, které by z BMP-3 jen volně, ideově vycházelo. A jak by takové bojové vozidlo mělo vypadat?                                           

 

Hypotetické nové vozidlo

Jak již bylo řečeno, hypotetické nové bojové vozidlo pěchoty by mohlo z BMP-3 ideově vycházet, bylo by vlastně jeho tzv. hloubkovou modernizací (což je přístup, který často volí i armády vyspělých států). Vývoj takového bojového vozidla pěchoty by mohl být relativně méně náročný a také levnější. Odstraněním slabých stránek a naopak zachováním těch silných by tak vzniklo nové vozidlo, které by mohlo být úspěšné i v podmínkách moderního boje.

Za osvědčený prvek lze hodnotit především výzbroj vozidla. Právě díky ní je BMP-3 hodnoceno jako nejsilněji vyzbrojené bojové vozidlo pěchoty na světě. Je tvořena především nízkotlakým kanónem 2A70 ráže 100 mm, který může odpalovat i protitankové řízené střely komplexu 9K116-3 BASNYA. S tímto kanónem je spřažen kanón 2A72 ráže 30 mm, vhodný k ničení lehce pancéřovaných, ale také vzdušných cílů. Ve věži vozidla je dále umístěn také spřažený kulomet PKT kalibru 7,62 mm.

Právě tuto výzbroj autor považuje za optimální kombinaci; vhodnější než některé jiné alternativy, které se objevily v poslední době v Rusku. Jde např. o modul Epocha, který nese kanón 2A42, který byl použit již u BMP-2; či novou věž společnosti Burevestnik s 57mm kanónem AU-220M. Nízkotlaký kanón 2A70 se samozřejmě nemůže rovnat klasickým, plnohodnotným kanónům  ráže 100 mm, přesto jeho výkony, především průbojnost dosahují pozoruhodných hodnot, jak ukázaly např. zkoušky v Jižní Koreji. Jako zásadní výhodu 100 mm kanónu autor vidí i v jeho schopnost odpalovat PTŘS, díky nimž může BMP-3 ohrozit i klasické MBT. Použití PTŘS je sice u kategorie bojových vozidel pěchoty běžné, v mnoha případech ale jejich odpalovací zařízení jsou citlivá vůči palbě protivníka, a v neposlední řadě také zvyšují siluetu vozidla. Použití PTŘS odpalovaných z hlavně je navíc prvkem, který se osvědčil na celé řadě vojenských cvičení.

Oproti tomu použití pouze kanónu 2A42 v případě vozidla Kurganěc-25 lze hodnotit jako krok zpět. Kanón 2A42 sice představuje spolehlivou konstrukci, ale jeho výkony na afghánském či čečenském bojišti vyvolávají kontroverze (v zájmu objektivity je nutno podotknout, že v Rusku se pracuje na vývoji nového kanónu ráže 45 mm, kterým by měl být později modul Epocha vybaven). Stejně tak diskutabilní je i 57 mm kanón AU-220M. Jeho výkony jsou sice na první pohled impozantní, je ale otázkou, zda je vhodný jako výzbroj bojového vozidla pěchoty. Dalo by se říci, že proti „měkkým“ cílům (OT, BVP, obrněné automobily), je až zbytečně výkonný, a na druhou stranu proti „tvrdým“ cílům (MBT) je nedostatečný. Navíc, jak již bylo poukázáno, modul Burevestnik by bylo patrně potřeba doplnit externím odpalovacím zařízením pro PTŘS.

Jako optimálnější lze proto vnímat řešení použité u BMP-3, tj. kombinaci výkonného 100mm kanónu 2A70 a 30mm kanónu 2A72. Samotný kanón 2A72, modernější a odlehčená varianta kanónu 2A42, přitom představuje velice osvědčenou konstrukci. Vysoce je hodnocena schopnost tohoto kanónu působit proti vzdušným, nízko létajícím cílům. Kombinace těchto dvou kanonů (a nikoliv použití jen jednoho z nich) v jedné věži je vysoce hodnocena a byla proto použita i u jiných konstrukcí (např. v SAE byla osazena na podvozek transportéru Patria AMV či nového kolového BVP Enigma).

                                             dvojice spřažených kanónů ve věži BMP-3

                                                      (foto: V. Kuzmin / CC BY-SA)

 

S těmito kanóny je dále spřažen velmi spolehlivý 7,62mm kulomet PKT, který představuje obvyklý prvek ruských obrněných vozidel zajišťující ochranu před pěchotou. Oproti tomu spíše negativně lze hodnotit umístění dalších dvou kulometů PKT do přídě vozidla. Teoreticky sice zvyšují palebnou sílu, jak se ale ukázalo, jejich praktická hodnota je poměrně malá a tak je některé stroje ani nemají namontovány. Při konstrukci nového BVP by tak mohly být vynechány.

Jako další silný prvek BMP-3 lze vnímat podvozek. Ten opakovaně prokázal své kvality - především svou vysokou průchodnost terénem, spolehlivost a odolnost. Tyto vlastnosti přitom prokázal v naprosto různorodých podmínkách, ať již v mrazivé tundře Ruska či pouštních oblastech SAE, charakteristických vysokými teplotními rozdíly, prašností atd.

V SAE byla také vysoce hodnocena nenáročnost údržby podvozku BMP-3, v porovnání  s provozovanými francouzskými tanky Leclerc.

Velkou výhodou podvozku BMP-3 je jeho velká univerzálnost, což se ostatně ukázalo při jeho využití při konstrukci dalších bojových systémů (např. samohybného 120mm minometu  VENA). I proto při vývoji hypotetického nového BVP by tento podvozek mohl být zachován.

Naproti tomu, jak již bylo uvedeno, za zásadní konstrukční nedostatek BMP-3 lze vnímat umístění motoru v zadní části vozidla. Nutno říci, že jde o řešení, použité i u jiných druhů ruské obrněné techniky, např. výsadkových vozidel řady BMD a obrněných transportérů řady BTR. U nejmodernější ruské techniky je však toto řešení opouštěno.

V případě nového hypotetického BVP by proto bylo řešením radikální přebudování přední části vozidla s umístěním motoru v tomto prostoru. Vynecháním předních střelců a jejich zbraní by pro takovou úpravu vzniknul dostatečný prostor. To, že tento přístup je realizovatelný, ukazuje příklad rumunského obrněného transportéru Saur1/2, který vychází z vozidel ruské řady BTR, resp. jejich rumunských kopií a především příklad prototypu vozidla německé společnosti Industriewerke Saar postaveného na bázi BMP-3 na přání armády SAE.

Přemístění motoru do přední části vozidla by do jisté míry vyřešilo i mnohé jiné nedostatky BMP-3. V zadní části vozidla by tak teoreticky vzniknul dostatečný prostor, zajišťující patřičný komfort pro výsadek. Tento prostor by pochopitelně absorboval i dva střelce, přemístěné z přední části původního vozidla. Byl by tak odstraněn jeden z nedostatků BMP-3, na který si opakovaně stěžovali představitelé arabských armád (a což vedlo k uskladnění části jejich BMP-3). Velkou výhodou daného řešení je to, že v zádi vozidla by bylo možno instalovat nové velké dveře, umožňující snadnější nástup a výstup výsadku. Na poměrně snadnou realizovatelnost tohoto přístupu ukazuje i např. česko-slovenské BVP Šakal, kdy právě zvětšení prostoru výsadku a nové řešení zadních dveří v podobě sklopné rampy lze vnímat jako jeden z nejpřínosnějších prvků tohoto jinak poněkud kontroverzního obrněnce.

Dané řešení by mohlo být dále umocněno dalším krokem  - zvýšením korby. Bylo by to řešení poměrně odvážné, nikoliv však nemožné. Jak ukazuje případ čínského BVP Type 86 B (de facto vylepšená kopie BMP-1), pouhé mechanické zvýšení korby o cca 20 cm bez nějakých výraznějších konstrukčních změn je snadno realizovatelné. Přineslo by další zvýšení vnitřního prostoru, což je přitom prvek, který u moderní vojenské techniky hraje čím dál větší roli. Cenou za zvýšení bojového prostoru by pochopitelně bylo zvýšení celkové siluety vozidla, ta by i tak ale byla výrazně nižší než u většiny západních BVP.

Je otázkou, zda by u daného vozidla mělo být přistoupeno k nějakému výraznějšímu zesílení pancéřové ochrany, která je slabší než u západních strojů této kategorie. Zesílení pancéřování by eliminovalo stávající výhody této konstrukce, především nižší hmotnost a patrně by vyžadovalo další konstrukční změny. Jako vhodnější krok se nabízí spíše zesílení dna pro zvýšení protiminové ochrany - např. po vzoru českého bojového vozidla MGC-1. Toto řešení není zcela ideální, přesto výrazně zvyšuje odolnost vozidla a umožňuje zachovat výhody stávající koncepce, tedy nižší hmotnost a cenu

Zmíněné konstrukční změny by patrně přinesly určité navýšení hmotnosti BVP, ta by ale i tak patrně nepřekročila hranici 20 tun (autorův odhad). Dané BVP by tak bylo nadále přepravitelné letouny kategorie C-130 Hercules.

 

Je daný projekt realizovatelný, a měl by šanci na úspěch?

Na první pohled jsou patrné výhody této hypotetické konstrukce. To, že by používala celou řadu osvědčených prvků, by výrazně urychlilo a zlevnilo vývoj. Nedošlo by tak k různým komplikacím, kterým se často nevyhnou ani výrobci obrněné techniky disponující vyspělým know-how. Použití osvědčených prvků by výrazně zjednodušilo i zavádění daného BVP do výzbroje, kdy by mohlo být částečně využito technické a logistické zázemí stávajících BMP-3. Tento faktor by mohl být zásadní především pro ty státy, které BMP-3 používají v jen omezeném množství (např. Ázerbajdžán, Turkmenistán) a které váhají s dalšími objednávkami BMP-3 právě kvůli jeho zmíněným nedostatkům.

                                                            ZBD-04 čínské armády

                                                              (foto: Dan / CC BY)

 

Nutno podotknout, že obdobná konstrukce již existuje, a to v podobě čínského BVP ZBD-04 (ZBD-97). Také ZBD-04 volně vychází z BMP-3, disponuje i originální ruskou bojovou věží. Je tedy otázkou, zda by v konkurenci proti ZBD-04 mohlo dané hypotetické BVP uspět. V neprospěch čínské konstrukce hovoří jeho mírně vyšší hmotnost (cca 22 tun), která snižuje strategickou mobilitu vozidla. Sama čínská armáda navíc tento typ zavedla jen v relativně omezeném množství a dnes se soustřeďuje především na ještě těžší typ ZBD-08 (které si ale příznačně zachovává výzbroj ZBD-04). Handicapem čínské konstrukce je i údajně nižší kvalita jeho technického zpracování (s podobnými problémy se potýká i moderní čínský kolový transportér ZBL-09).

Paradoxní nevýhodou ZBD-04 je právě jeho čínský původ, a to přes obecně nižší cenu čínských zbraňových systémů. V dnešním světě je poměrně velké množství států, které z různých důvodů nemohou či nechtějí nakupovat čínskou vojenskou techniku. Nejedná se přitom zdaleka jen o západní státy, resp. státy NATO. Jde především o státy jihovýchodní Asie, které se znepokojením sledují nárůst mocenského vlivu Číny a jejichž zájmy již dnes kolidují se zájmy čínskými (např. Vietnam, který výrazně zbrojí právě kvůli obavám z Číny,  a jehož armáda stále používá zastaralé BMP-1). Stejně tak lze hovořit o mnoha afrických státech, které mají ne příliš dobré zkušenosti se zahraniční politikou Číny, v mnoha směrech se blížící jakémusi neokolonialismu. Tyto státy (jejichž armády patří k významným uživatelům BMP-1) přitom často v posledních letech zaznamenaly poměrně výrazný ekonomický růst, a jsou tedy ochotny, ale také schopny uvolňovat poměrně vysoké částky na zbrojení. Terénní podmínky těchto států navíc často vylučují akvizici nějakého těžkého západního BVP. Lze tedy na závěr konstatovat, že popisované hypotetické bojové vozidlo pěchoty by bylo nejen technicky realizovatelné, ale že by také mohlo dosáhnout poměrně vysokých exportních úspěchů.

 

 

                                                

                                                                                       Autor článku: David Khol

                                                                                         

Diskusní téma: Nové hypotetické BVP

Datum: 07.06.2015

Vložil: saracen

Titulek: super článok

Rád by som sa dozvedel niečo viac o projekte SAE a Industriewerke Saar. Najdú sa nejaké odkazy? Ďakujem

Datum: 08.06.2015

Vložil: Militarybox

Titulek: Re: super článok

O projektu německé společnosti Industriewerke Saar GmbH patřící do skupiny Diehl je toho známo velmi málo. Veškeré informace je možno vtěstnat do několika málo vět.
Společnost Industriewerke Saar byla oslovena armádou SAE, aby vypracovala alternativní radikální až ambiciózní variantu modernizace vozidla BMP-3 s instalací motoru v přední části. Firma na tento podnět a určitě za ne zrovna malý peníz postavila prototyp vybavený německým motorem MTU-V6 a automatickou převodovkou Renk. Aby bylo zachováno dobré vyvážení vozidla, byl motor umístěn vpředu téměř v podélné ose a bojová věž se radikálně posunula vzad. Řidič měl své místo na levé straně vozidla až za prostorem motoru a převodovky. V zadní části vozidla zbylo místo pro výsadek o velikosti šesti osob. Výsadek měl vozidlo opouštět sklopnou rampou v zadním čele.
Existovala i papírová varianta, kdy měl řidič a jeden další člen výsadku sedět na levé straně motoru, a jeden člen výsadku na pravé straně motoru. Tím by měl výsadek osm osob. O tuto variantu se zajímalo Řecko.
Pokud někdo ví více o daném projektu, tak nás doplňte.

Datum: 07.06.2015

Vložil: kiko

Titulek: bmp-3

konečne članok ktorý rieši len čisto vojensku a zbraňovú časť a nepušťa sa do protiruskej propagandy tak ako to je vidieť u člAnkov na ARMADNYCH NOVINACH

Datum: 07.06.2015

Vložil: Kuba

Titulek: Re: bmp-3

to že neříkají že všechno Ruské je nejlepší na světě i když je to třeba jen na papíře neznamená že jsou protiruští

Datum: 07.06.2015

Vložil: ctenar MB

Titulek: Pochvala

Moc hezký článek. Víc takových. :)

Datum: 05.06.2015

Vložil: Jirka4form

Titulek: BVP

Článek pěkný, vhodný k zamyšlení - Militarybox rozhodně odvádí dobrou práci. S autorem článku souhlasím v základní věci, že BMP-3 by se mohlo stát dobrým základem novějšího vozidla, které by bylo levnější než Kurganěc-25. Na rozdíl autora však neodmítám tak zásadně motor v zádi, i když toto umístění přináší problémy. Nejsem přesvědčen, že by se přemístěním motoru vpřed získalo v zádi nějak více prostoru pro výsadek než je tomu nyní, při současném zachování přijatelných, jízdních, plavebních a bojových schopností. Věž by se musela určitě kvůli vyvážení vozidla posunout vzat (a naznačuje to i vozidlo ZBD-4) a záď by navíc musela obsahovat vodomety, které by také odkrojily kus prostoru a komplikovaly celkové řešení.

Datum: 09.06.2015

Vložil: QAA

Titulek: Re: BVP

nedavno som cital nazor,ze Armata a Kurganec su rovnake,co sa tyka podvozku ,a motor vpredu resp. vzadu je len o tom, ze jeden z nich ,, cúva,,

Datum: 16.08.2015

Vložil: Arten

Titulek: Re: Re: BVP

To si zle čítal. Ide o T-14 a T-15 - platforma Armata

Datum: 05.06.2015

Vložil: alexa123

Titulek: .

Miesto 100mm kanónu by som tam dal nízkotlaký 125mm kanón z ktorého by sa dali odpaľovať PT rakety. Pochybujem že PT rakety 100mm sú dostatočne účinné proti dnešným tankom - iba ak zboku a zozadu prípadne zhora.

Ale článok je to naozaj vydarený.

Datum: 06.06.2015

Vložil: Autor

Titulek: Re: .

125 kanon byl pro BMP-3 moc těžký. Byl proto použit u stíhače 2S25 Sprut - a i u něj je vnímán kontroverzně. Pro kanon takové vozidlo může vézt je poměrně málo nábojů atd

Datum: 08.06.2015

Vložil: alexa123

Titulek: Re: Re: .

Ja som písal o nízkotlakom kanóne, nie o vysokotlakom. Niečo na spôsob Sheridana

https://www.google.sk/search?q=sheridan+tank+m551&biw=1920&bih=965&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ei=v1t1Va25Acb0UOz9gsAC&ved=0CD0QsAQ

Datum: 05.06.2015

Vložil: sd

Titulek: pěkné,kvalitní

Moc pěkný článek. Pěkné.

Záznamy: 1 - 12 ze 12

Vyhledávání

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S