Vojenská technika, zbraně

Suchoj Su-33UB "Flanker D2" - mistr, který se vydává za školáka

Suchoj Su-33UB, dříve označovaný též jako Su-27KUB, je podle svého označení palubním strojem určeným k bojovému výcviku. Je faktem, že původním záměrem konstrukční kanceláře bylo vytvořit variantu letounu Su-33 / Su-27K, která by umožnila vysoce efektivní výcvik pilotů čistě bojových strojů, a to při současném maximálním zachování vlastností a schopností výchozího stroje, ale pozdější realita je však poněkud jiná. Písmenka UB v označení stroje nyní pouze oznamují schopnost provádění výcviku, rozhodně však neurčují jeho hlavní poslání.   

Historie vzniku palubního Su-33UB / Su-27KUB začíná velmi brzy po zahájení prací na základním Su-33 / Su-27K. Vzhledem ke specifickým "námořním" potřebám plánovali konstruktéři umístit dvojici sedaček pro piloty vedle sebe v mírně rozšířené přední části trupu. Použití varianty se sedadly za sebou jako u pozemního letounu Su-27UB se ukázalo jako nevhodné. Uspořádání vedle sebe umožňuje oběma pilotům téměř identický výhled a zlepšuje vzájemnou komunikaci při obtížných situacích - a přistání na palubě letadlové lodi mezi ně určitě patří. 

Práce na dvoumístném cvičném stroji, který asi měl nést označení Su-27KU sebou opět přinesly i úvahy o možném dalším využití nového draku, a tak se začalo pracovat i na několika dalších variantách jako na speciální průzkumné, REB, tankovací a dokonce i variantě AWACS. Nebylo to v celé historii rodiny "sedmadvacítek" poprvé a ani naposled. Konec osmdesátých let a rozpad SSSR však učinil veškerým pracem a úvahám konec. Pro totální nedostatek financí musely být projekty zrušeny nebo "zmrazeny" do doby "lepších časů". Palubním pilotům Su-33 zůstaly jako cvičné - Su-25UTG, které však byly jen nouzovým řešením.

Koncem devadesátých let se celkový stav Ruska a stav dolarového účtu úspěšné firmy Suchoj začaly zlepšovat a nastal čas k "oprášení" některých projektů. Znovu byly zahájeny i práce na dvoumístném námořním letounu. Připravovaný nový dvoumístný palubní letoun začal být označován Su-27KUB (T-10KU). Jeho prototyp vznikl přestavbou letounu T-10K-4, tedy čtvrtého prototypu Su-33 / Su-27K (nebo druhého předsériového stroje) s bortovým číslem 59, a to v roce 1998. Za dobu od zastavení po obnovené prací na dvoumístném palubním letounu však věda a technika značně pokročila, a tak i stroj, který vznikl přestavbou se svou úrovní značně vzdálil od původního Su-33 / Su-27K. V konstrukci byly ve značně větší míře uplatněny speciální kompozitní materiály, byla použita nová křídla s adaptivní náběžnou hranou a větším rozpětím, větší předkřídla i ocasní plochy, které již nejsou sklopné. Nová křídla jsou pevnější a pro jejich větší zbraňovou únosnost (až 8 t) byl jejich skládací mechanismus posunut dále od trupu - až za další zbraňový zavěsný bod. Nová dvoumístná kabina se sedadly vedle sebe má vstup veden přes šachtu přední podvozkové nohy, stejně jako je to u bombardéru Su-34 "Fullback".

Kruhový průřez přední části trupu letounu zůstal i po zakomponování nové kabiny zachován. Pod mohutným dielektrickým krytem se ukrývá multifunkční radilokátor Žuk (asi Žuk-MS), schopný sledovat vzdušné, námořní i pozemní cíle. Před kabinou se nachází oko modernizovaného optoelektronického lokátoru OLS a vlevo od něj pak výsuvné ráhno systému tankování za letu. Letoun původně poháněly motory Al-31F, ty ale byly během zkoušek (v roce 2003) zaměněny za modernější a silnější Al-31FP s měnitelným vektorem tahu v jedné rovině (pseudo 3D), obdobně jako je tomu u Su-30MKI. Během zkoušek letounu se měnil i tvar (a použitý materiál) předkřídel a vodorovných ocasních ploch.

První prototyp letounu T-10KU-1 vzlétl poprvé 29. dubna 1999. První přistání na palubě letadlové lodi Admirál Kuzněcov se uskutečnilo 3. září 1999.  

V roce 2001 byl první prototyp letounu opatřen modrou kamufláží a modrým číslem 21 a v této podobě byl několikrát veřejně prezentován. Byl postaven i druhý a možná i třetí prototyp letounu. Druhý prototyp byl zalétán v roce 2005 a do roku 2009 absolvoval více jak sto zkušebních letů. Konstrukční rozdíly oproti prvnímu prototypu jsou údajně značné.

Su-33UB je víceúčelovým bojovým letounem, jehož schopnosti by ve finální podobě měly překonávat schopnosti strojů Su-30MK (MKK, MKI atd.) a měly by se částečně křížit i se schopnostmi stroje Su-34, nebo lépe řečeno jeho varianty prezentované jako Su-32FN. Letoun by měl být s patřičným vybavením a výzbrojí schopen boje se vzdušnými, námořními i pozemními cíli, plnit úkoly průzkumu, REB, létajícího tankeru a v neposlední řadě i úkoly výcviku palubních pilotů. Ve hře zůstává i možnost protiponorkového boje, tak jak byl "nalajnován" pro Su-32FN. Příbuznost Su-33UB a Su-32FN je rozhodně zajímavým, někdy popíraným, ale rozhodně existujícím prvkem.

Jaká bude budoucnost tohoto stroje je asi ve hvězdách. Indové, kterým byl nabízen se rozhodli pro poněkud jinou cestu a jako palubní letoun si vybrali daleko menší a lehčí typ - MiG-29K. Druhý potencionální zákazník - Čína, má u Rusů těžce smazatelný "vroubek" v podobě snah o kopírování a v bezlicenční výrobě ruské techniky, takže prostor k vyjednávání je poněkud omezen.  

 

TECHNICKÁ DATA 

 

Typ:  palubní víceúčelový letoun

Pohon:  2 x proudový motor Saturn AL-31FP s maximálním tahem 130 kN

Max. rychlost:  2120 km/h  (u hladiny moře 1300 km/h)

Dolet:  3200 km

Dostup:  17000 m

Hmotnost:  max. vzletová 38000 kg

Výzbroj:  rychlopalný kanón GŠ-301 ráže 30 mm (150 ks nábojů)

               maximálně 12 PLŘS

               - 6 x R-73

               - 8 x R-27R, R-27ER, R-27EA

               - 2 x R-27T, R-27ET

               - 10 x R-77

               pumové kontejnery nebo neřízené bomby kalibrů 50 kg, 100 kg, 250 kg, 500kg

               bloky neřízených raket B-8, B-13, O-25

               (vybavení letounu by teoreticky mělo umožňovat použití protilodních a protizemních střel

                s inerciální naváděcí soustavou a aktivním radiolokačním nebo televizním koncovým

                navedením - Ch-31A, Ch-41 Moskit, Ch-59, Club, Jachont-BrahMos atd.

                televizně naváděných raket a pum Ch-29T, KAB-500Kr, KAB-1500Kr atd.,

                laserem naváděných raket a pum Ch-29L, S-25L, KAB-250L, KAB-500L, KAB-1500L,

                protiradiolokačních raket Ch31P atd. - vše je jen otázkou požadavků zákazníka

                a doladění systémů)

Rozměry:  délka ................................... 21,185 m

                 výška .................................... 5,95 m

                 rozpětí ................................. 14,9 m

                 plocha křídel ........................ 64,5 m2