North American XF-108 Rapier - projekt, který skončil u makety

Na projektu letounu XF-108 začala firma North American pracovat jako na součásti budoucího amerického zbrojního systému označovaného WS-202A. Tento nový zbrojní systém měl kromě uvedeného stíhače F-108 zahrnovat i leteckou raketu GAR-9 a nadzvukový strategický bombardér B-70 Valkyrie.
Vývoj stíhacího letounu, který byl na počátku znám též jako LRIX - Long Range Interceptor - Experimental, byl zahájen na popud amerického letectva v říjnu roku 1955 a v červnu 1957 byla s North American podepsána smlouva na stavbu dvou prototypů. Stroj měl sloužit především jako záchytný stíhač, který by byl schopen ničit sovětské bombardéry ještě dříve než vniknou do severoamerického vzdušného prostoru. Spekulovalo se též nad jeho použitím jako doprovodného letounu bombardérů B-70, ale vzhledem k doletu by byly jeho možnosti v této úloze velmi omezené. Podle předběžných plánů  měly být sériové F-108A k dispozici asi v roce 1963.

F-108A měl být velmi rychlým dvoumístným stíhacím letounem s trojúhelníkovým křídlem schopným dosahovat rychlostí až Mach 3. K jeho pohonu byly vybrány dva motory General Electric J93-GE-3AR použité i v bombardéru B-70. S bombardérem B-70 měly být sdíleny i některé další prvky a komponenty. Příď  letounu měla obsahovat vysoce pokrokový radiolokátor Hughes AN/ASG-18 s dosahem více jak 160 km a infračervený vyhledávací a sledovací systém IRST. Posádka letounu měla svá stanoviště ve dvou za sebou umístněných a oddělených záchranných modulech, které měly zajistit záchranu i při vysokých rychlostech. Letoun měl být vyzbrojen třemi leteckými protiletadlovými raketami Hughes GAR-9 Falcon s kombinovaným naváděcím systémem a dosahem cca 160 km, které měly být neseny ve vnitřní zbraňové šachtě.
V roce 1958 byla v hale firmy North American postavena precizní maketa letounu ve skutečné velikosti a makety prostorů posádky. Maketa stroje byla komisí letectva posouzena v lednu 1959 a současně s tím byl naplánován start prvního prototypu letounu na březen 1961. V květnu 1959 bylo letounu vybráno bojové jméno Rapier. V této době se však nad projektem letounu již začaly stahovat těžké mraky. Bylo zřejmé, že potencionální protivník, tedy Sovětský svaz, se ve své strategii soustředil na použití mezikontinentálních balistických raket a upustil od plánů hromadného nasazení bombardérů. Začaly panovat pochybnosti o potřebnosti supervýkonného stíhače, jehož vývoj byl navíc velmi drahý. Důsledkem bylo zrušení projektu XF-108 v září 1959, a to ještě před zahájením stavby prototypů.

XF-108 Rapier byl posledním projektem stíhačky firmy North American Aviation. Zrušení projektu přispělo k úpadku firmy. Následníkem se stala společnost Rockwell.

TECHNICKÁ DATA  (předpokládané hodnoty)

Typ:  záchytný stíhací letoun

Pohon:  2 x proudový motor General Electric J-93-GE-3AR s tahem 133,5 kN

Max. rychlost:  3188 km/h

Dolet:  4004 km

Dostup:  24414 m

Výzbroj:  3 x PLŘS Hughes GAR-9 Falcon

Hmotnost:  max. vzletová 46508 kg

Rozměry:  Délka .................................... 27,12 m

                 Výška ..................................... 6,32 m

                 Rozpětí .................................. 17,5 m

                 Plocha křídel .......................... 173,4 m²