Datum: 11.02.2017

Vložil: mirra

Titulek: hezky rozvedeno

ale prakticky vzato je naše vojsko použitelné pouze jako doplněk jiné armády. Takový je bohužel smutný stav a tak to i vnímá široká veřejnost. Na jednu stranu se vojáci v misích něčemu přiučili, ale to nezakrývá fakt že prostě byli jako "ocásci" byť mnohdy oceňovaní. Zmíněný antimilitarismus je zakořeněn v tom že v kritické chvíli se armáda poddala civilnímu zastrašenému politickému vedení. A v moderní době toto. Proto ty řeči že je nám vojsko k ničemu když buď složí zbraně nebo dělá jiné armádě "křena", byť užitečného a vojáci dostávají ocenění a metály.
Nejde tedy jen o samotnou armádu ale o celkovou architekturu státu kde by vojsko mělo mít výrazně větší vliv a být jakýmsi druhým centrem které může převzít zodpovědnost když politické vedení selže jako se stalo za Beneše. Pokud se politické vedení rozloží tak sebelepší armáda s higtech hračkama nic nezmůže. Vždy je na prvním místě vůle k boji a rozhodnost.
Dále chápu že v 90letech se potřeba nějaké slušné armády jevila jako nepodstatnost - vždyť jsme byli obklopeni přátelskými státy a Rusko zápasilo o přežití. Jenže přátelství funguje jen dokud je dostatek peněz. V případě potíží se objeví staré křivdy a pak je to pro nás problém protože, většina okolních států měla vůči nám nároky, ať jde o tzv. Sudety nebo sporné oblasti s Polskem. Spoléhat na dočasný klid byla krátkozrakost a raději se kšeftovalo. Takže to co bylo funkční se bude muset těžce obnovovat, ať už jde o brannou výchovu či naplnění skladů materiálem a zbraněmi. A na škodu by nebyla ani obnova některých pohraničních pevností. Mít základny jen v hloubi území není moc praktické.