internetový armádní magazín

6,8 mm SPC a 6,5 mm Grendel - aspiranti na střelivo budoucnosti

26.02.2014 12:10

Většina expertů se shoduje, že dnes převládající typy puškové munice už prostě nestačí a bylo by vhodné je nahradit novou ráží. Její hledání ale představuje velmi náročný úkol a zavedení by přinášelo ohromné náklady. Platí to i pro asi hlavní aspiranty na „střelivo budoucnosti“, puškovou munici ráží 6,8 a 6,5 mm.

 

Jak se říká, nic netrvá tak spolehlivě dlouho jako krátkodobé dočasné řešení. Potvrzuje to také situace v oboru munice pro útočné pušky, jelikož naprostá většina používaných i plánovaných typů je zkonstruována primárně pro desítky let staré typy střeliva. Především v USA je ovšem vyvíjena intenzivní snaha vytvořit nové typy munice, jež by měly perspektivně nahradit náboj ráže 5,56 mm, zachovat jeho pozitivní vlastnosti a eliminovat jeho slabiny, aby vzniknul nový standard nejen pro útočné pušky, ale i lehké kulomety. Zatím ale všechno nasvědčuje tomu, že se bude jednat o „běh na dlouhou trať“, protože dosavadní ráže puškového střeliva se z mnoha důvodů nechtějí vzdát svých pevně etablovaných pozic.

 

Stručný vývoj puškové munice

Druhá světová válka přivedla na scénu novou kategorii ručních palných zbraní, která se začala označovat jako útočné pušky. Sovětský svaz pro svou legendární zbraň AK-47 v ráži 7,62 mm použil náboj 7,62x39 mm, jenž vznikl ještě během války a je znám též jako náboj vz.43. Zcela nepochybně jde o náboj velmi podařený, který se v praxi velmi osvědčil, a který bude nejspíše používán ještě desítky let. Na Západě bylo hledání „správného“ střeliva mnohem složitější. Američané vytvořili a poté svým vlivem jako standard NATO prosadili munici 7,62×51 mm, což byla vlastně jenom zkrácená verze starého náboje typu 30-06 Springfield. Záhy se však ukázalo, že ačkoliv jde o velmi vhodný náboj pro kulomety, nehodí se zase tak moc pro útočné pušky, protože jeho vysoká energie často značně komplikovala ovládání při střelbě dávkou.

Obecně se dá říci, že je to stále „klasický“ puškový náboj, nikoliv tzv. munice střední balistické výkonnosti, jaká je pro útočnou pušku třeba. A to, že USA prosadily tento náboj coby standard v Alianci, mělo také ten vedlejší efekt, že Britové zastavili vývoj a zavádění vlastního náboje 7×43 mm, který je dnes hodnocen jako skvělá konstrukce, pro útočnou pušku takřka optimální. Američané každopádně záhy zjistili, že musí hledat dál. Na začátku 60. let přešli vlastně k opačnému extrému, a sice k rychlému a lehkému náboji 5,56×45 mm, pro který byla zkonstruována puška AR-15 neboli M16. Zpočátku se zdálo, že se povedlo nalézt ideální řešení, ale ani toto nadšení nevydrželo příliš dlouho. Lehký náboj sice znamenal snadné ovládání zbraně a jeho střela po dopadu prudce ztrácela stabilitu, což zákonitě zvyšovalo ranivost, jenže nízká stabilita byla současně kamenem úrazu z hlediska balistických parametrů. Střelivo ráže 5,56 mm je extrémně citlivé na vítr i drobné překážky, což způsobuje dramatický pokles přesnosti. Později byly ve stejné ráži vyvinuty i těžší střely, díky nimž bylo možno přejít na tento kalibr i u lehkých kulometů, většina nedostatků však zůstala. V podstatě stejně je na tom „východní“ ekvivalent, tj. náboj 5,45×39 mm, avšak na rozdíl od Západu si Rusové zachovali dostatek zbraní ráže 7,62 mm.

 

Přichází munice 6,8 mm SPC

Zkušenosti z mnoha konfliktů samozřejmě vedly ke snahám vyvinout munici, která by se stala náhradou 5,56mm střeliva, resp. optimálním řešením pro útočné pušky a lehké kulomety zemí NATO. Pod vedením odborníků od velení zvláštních sil (US SOCOM, US Special Operations Command) a armádních odstřelovačů (US Army Marksmanship Unit) byl roku 2002 bez větší publicity, ale o to intenzivněji zahájen vývoj nové munice, jež by znamenala kompromis mezi oběma standardizovanými „aliančními“ rážemi. Navíc se požadovalo, aby se na novou munici daly snadno „přerážovat“ zavedené zbraně řady M16. Testy ukázaly, že se nejlepší kombinace přesnosti a dopadové účinnosti dosahuje s municí ráže 6,8 mm. V této ráži byla poté vyrobena nová, velice propracovaná střela, jež byla vsazena do nábojnice, která vznikla jako modifikace nábojnice z osvědčené munice .30 Remington (známé mj. z pušky Remington Model 14). Ona nábojnice byla navíc naplněna výkonnějším typem střelného prachu.

             

                                 náboje 6,8 mm Remington SPC (nahoře) a 5,56x45 NATO

                                                  (foto: The38superdude / CC BY-SA)

 

Program úspěšně skončil roku 2004 představením nového střeliva nazvaného 6,8 mm Remington SPC (Special Purpose Cartridge), byť jméno původní nábojnice se obvykle vynechává a mluví se jen o 6,8 mm SPC. V každém případě si brzy získal velkou publicitu, kterou mu přinesly hlavně úspěchy v akcích amerických zvláštních jednotek v Afghánistánu. Skutečně představuje dobrý kompromis mezi západními municemi ráží 7,62 a 5,56 mm a z hlediska balistiky daleko předstihuje i sovětskou 7,62mm munici. Dodávají se i konverzní sady, díky kterým lze během pár minut „přerážovat“ pušku M16 na ráži 6,8 mm, a to jen za cenu nepříliš významného poklesu kapacity zásobníku, konkrétně z 30 ran na 25 až 28 ran, což je ale více než dostatečně vyváženo lepšími parametry nového střeliva. Řada firem pak začala nabízet nové pušky přímo v ráži 6,8 mm; zpravidla jde o špičkové odvozeniny „rodiny“ M16, mj. zbraně Barrett REC7, Barrett M468, LWRC M6A2 či Bushmaster M4 Type Carbine. Ostatně také česká útočná puška CZ 805 BREN by měla být perspektivně vyráběna ve verzi pro 6,8mm střelivo.

 

Konkurence jménem Grendel

Výtečné výsledky použití 6,8mm munice vedly k názoru, že snad konečně vzniklo „dokonalé“ střelivo pro útočné pušky a lehké kulomety, které se postupně prosadí coby nový standard pro NATO. (Parametry střeliva 6,8 mm SPC se ovšem paradoxně takřka shodují s výše zmíněným britským nábojem ráže 7 mm, jehož slibný vývoj byl zastaven kvůli standardizaci na americké 7,62mm střelivo!) Tyto prognózy ale dostaly silnou trhlinu v roce 2007, kdy americká armáda a námořní pěchota oznámily, že 6,8mm náboj jako standardní nezavedou a zůstanou u střeliva ráže 5,56 mm. Přechod na novou munici by totiž pochopitelně přinášel velké náklady a potíže s logistikou, do čehož Pentagon příliš chuti nemá, přestože je evidentní, že by z dlouhodobého hlediska nastalo zlepšení. Z amerických ozbrojených složek zavedla munici 6,8 mm ve větším měřítku „protidrogová“ agentura DEA, a opustíme-li americký kontinent, pak se nové střelivo prosadilo i u několika armádních speciálních útvarů. Pokud jde o „řadové“ konvenční armády, zdá se, že by na ráži 6,8 mm mohlo perspektivně přejít Jordánsko, protože tamní zbrojní firma KADDB zahájila velkosériovou výrobu příslušných pušek.

         

            náboj 6,5 mm Grendel (uprostřed) v porovnání s náboji 7,62x51 NATO a 5,56x45 NATO

                                                           (foto: Solidpoint / PD)

 

Na určité „ochlazení“ počátečního nadšení z munice 6,8 mm SPC měl nepochybně vliv i příchod konkurenčního náboje, který se zrodil ve firmě Alexander Arms a dostal název 6,5 mm Grendel (nebo též 6,5x38 Grendel, 6,5 mm Gren). Používá upravenou nábojnici z ruského náboje 7,62×39 mm a balisticky opravdu perfektně propracovanou střelu, která svými výkony překonává i 6,8mm munici. Grendel si rychle získal mimořádný obdiv u mnoha expertů a fanoušků, ovšem oproti náboji 6,8 mm, který dosud hodně podporuje US SOCOM a mnoho zbrojovek, představuje Grendel jen malý privátní program. Přesto už se dodávají první pušky této ráže a objevily se zajímavé zprávy, že o Grendel (patrně kvůli příbuznosti s nábojem 7,62×39 mm) projevují veliký zájem zvláštní síly ruské armády a ministerstva vnitra. Lze očekávat, že se nové typy střeliva pro útočné pušky nakonec prosadí, ovšem kvůli nákladnosti se bude jednat o ještě velmi dlouhý a složitý proces.

                       

                           puškové náboje - druhý zleva 6,5 mm Grendel, třetí 6,8 mm SPC

                                                          (foto: JamesL85 / PD)

 

Srovnání parametrů soudobé puškové munice

Dohodnutý název

7,62×39 mm

7,62×51 NATO

5,56×45 NATO

6,8 mm SPC

6,5 mm Grendel

Přesný průměr střely

7,92 mm

7,82 mm

5,7 mm

7 mm

6,71 mm

Délka nábojnice

38,7 mm

51,2 mm

44,7 mm

42,6 mm

38,7 mm

Délka celého náboje

56 mm

69,9 mm

57,4 mm

58,8 mm

57,5 mm

Běžná hmotnost střely

7–10 g

8–11 g

4–5 g

5,5–7,5 g

6­–8 g

Běžná úsťová rychlost

640–750 m/s

790–840 m/s

750–930 m/s

750–790 m/s

770–880 m/s

Běžná úsťová energie

2000–2200 J

3000–3500 J

1700–1830 J

2000–2300 J

2200–2600 J

 

 

 

                                                                                              Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                                Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

 

 

 

Další podobný článek na Militaryboxu:  Náboj .338 Lapua Magnum pro odstřelovačské pušky

 

 

Poslední revize článku: 26.2.2014

 

 

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva !!!

Přiložené fototografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití !!!

Vyhledávání

Array

 

 

 

 

 

B O N U S