Americký systém typového označování vojenských letadel

Americký systém typového označování vojenských letadel vznikl v roce 1919 a navazuje na systém používaný v Německu v období 1. světové války. Američané systém rozpracovali, zdokonalili a upravili podle svých potřeb a nových podmínek. Základem celého systému je - jednoduché rozdělení letadel do jednotlivých určených tříd, kterým jsou přidělena písmena abecedy a číselný pořadník typů. Jádrem označení každého letounu pak tedy je jedno písmeno abecedy vyjadřující třídu a přidělené typové číslo - např. F-22, A-10, B-2, a podobně. V USA byl celý systém poněkud komplikovám tím, že až do roku 1962 nebyl jednotný. Do té doby existovaly tři řady typového označování, protože kažná složka letectva - vojenské letectvo, letectvo vojenského námořnictva a vojskové letectvo pozemní armády - měla řadu vlastní. Systém označování vojenských letadel pochopitelně procházel během doby postupným vývojem, tak jak procházelo vývojem i celé letectví. K významným změnám v systému označování došlo poprvé v roce 1924, a pak po 2. světové válce v roce 1948. Nejradikálnější změna systému nastala v roce 1962, kdy rozkazem ministra obrany USA bylo označení typů letadel všech složek amerických ozbrojených sil sjednoceno, a to na základě označení vojenského letectva. Tento systém označování je s určitými změnami daných vývojem používán dodnes. Strukturu celého označení letounů je možno rozebrat na příkladu, kterým může být např. Boeing EA-18G Growler, i když základní "osmnáctka" je zrovna letounem, který má ve svém označení určité odchylky od systému.

                                                    letoun Boeing EA-18G Growler

                                                 (foto: U.S. NAVY, Public Domain)

                  Boeing     E     A    -   18    G     Growler

                       6         4      1          2      3          5

1  -  třída / základní určení nebo druh letadla (Type symbol)
2  -  přidělené typové číslo (Design number)
3  -  verze / modifikace letadla (Series letter)
4  -  speciální určení nebo statut (Special - purpose or status)
5  -  populární jméno (Popular name)
6  -  výrobce (Manufacturer) 

1  -  Písmeno označující třídu / základní určení nebo druh letadla
A -  bitevní nebo úderný letoun (Attack)
B -  bombardovací letoun (Bomber)
C -  vojenský dopravní / transportní letoun (Cargo / Transport)

D -  prostředek řízení UAV (UAV Control)
E -  letoun se speciálním elektronickým zařízením (Special Electronic Installation)
F -  stíhací nebo stíhací bombardovací letoun (Fighter)

G -  větroň (Gliver)
H -  vrtulník (Helicopter)

L  -  nosič laseru (Laser)
O -  pozorovací letoun (Observation)
P -  hlídkový letoun (Patrol)

Q -  bezpilotní (Unmanned Aerial Vehicle)
R -  průzkumný letoun (Reconnaisance)
S -  protiponorkový letoun (Anti - submarine)
T -  cvičný letoun (Trainer)
U -  víceúčelový nebo pomocný letoun (Utility)
V -  letadlo s kolmým nebo krátkým vzletem a přistáním (VTOL/STOL)
X -  pokusné, experimentální (Experimenteal)
Z -  vzducholoď (Airship)

2  - Přidělené typové číslo
Toto číslo je v současné době složeno z jedné, dvou nebo tří číslic a mělo by určovat pořadí typu letounu v dané třídě. Určitý domnělý "chaos" v číslování, kdy některé starší typy mají vyšší číslo než typy novější, a kdy se střídají vysoká a nízká čísla bylo zaviněno v roce 1962 sjednocením označení s námořnictvem, od něhož bylo převzato číslování některých stíhacích a bitevních letounů, a na ně potom navázalo další číslováníí. Podobně tomu bylo u bombardovacích a transportních letounů, případně vrtulníků, kde se použila některá čísla od pozemní armády. V používaném systému je běžné, že čísla jsou přidělována i projektům, které se nakonec neuskuteční a v takovém případě se tato čísla již dalším letadlům nepřidělují.

3  -  Písmeno označující verzi neboli modifikaci

Písmena jsou brána z anglické abecedy (vynechána jsou písmena O a I vzhledem k možným záměnám s číslicemi nula a jedna) a v podstatě označují  o kolikátou variantu nebo provedení daného letounu jde. V některých případech také slouží k označení zvláštní úpravy.

4  -  Písmeno označující speciální určení nebo statut

Tato mísmena se předřazují základnímu označení a blíže vymezují poslání typu. Letadlo může být už s tímto označením vyráběno nebo může dostat toto doplňující písmeno až při dodatečných úpravách a modifikacích. Také případně určuje statut, ve kterém se letadlo nachází (zkoušky apod.). Mohou se nahromadit až tři písmena.

A -  bitevní nebo úderný typ, přizpůsobený pro činnost proti pozemním cílům (Attack)
C -  dopravní / transportní letoun (Cargo / Transport)
D -  nosič bezpilotních prostředků, jejich létající řídící stanoviště (Director / Drone controler)
E -  letoun vybavený speciálním elektronickým zařízením - radiotechnický průzkum, rádiové spojení apod. (Special Electronic Installation)
G -  letadlo trvale na zemi, lety na něm zakázány - pro výuku, pozemní zkoušky a podobně (Permanently grounded)
H -  záchranné letadlo (Search and Rescue)
J -  zvláštní dočasné zkoušky (Special test status - temporary)
K -  cisternové letadlo pro doplňování paliva za letu (Tanker)
L -  letadlo přizpůsobené pro provoz v polárních podmínkách (Cold weather)
M -  letadlo pro zvláštní úkoly (kladení min, odminování a jiné - Special Mission)
N -  zvláštní trvalé zkoušky (Special test status - permanent)
Q -  bezpilotní, i jako létající terč (Radio controled drone)
R -  průzkumný letoun (Reconnaisance)
S -  protiponorkový, výjimečně strategický letoun (Anti - submarine, Strategic)
T -  cvičný, taktický letoun (Trainer, Tactical)
U -  víceúčelový nebo pomocný letoun (Utility)
V -  štábní, spojovací (VIP Transport / Administrative)
W -  meteorologický typ (Weather)
X -  pokusný typ (Experimenteal)
Y -  zkušební prototyp (Service test)
Z -  plánovaný typ (Planned)

5  -  Populární jméno

Jméno letounu je většinou voleno výrobcem. Výrobci se často snaží navazovat na svou úspěšnou tradici, jako například Fairchild s letounem A-10 Thunderbolt II, který je připomínkou slavného stroje z 2. světové války - Republic P-47 Thunderbolt, nebo volí působivá jména dravců či kočkovitých šelem, jako to bylo u řady strojů firmy Grumman. Populární jména jsou určena hlavně pro hrubou oriantaci široké veřejnosti.

6  -  Výrobce

Před označením letadla se uvádí jméno jeho finálního výrobce. Během výroby nebo služby daného typu se může stát, že původní výrobce je pohlcen jiným; např. firma Hughes Helicopter firmou McDonnell Douglas nebo McDonnell Douglas firmou Boeing, což pak přináší i odpovídající změnu názvu. Někdy se v označení letadla může uvádět i firma, která provedla rozsáhlé přestavby. Příkladem může být stroj General Dynamics / Grumman EF-111A, kdy původní letoun Grummam F-111A byl přestavěn firmou General Dynamics na verzi EF-111A.

Podle systému typového označování je tedy Boeing EA-18G Growler : úderný letoun (A), s typovým číslem 18, sedmé verze (G), vybavený speciálním elektronickým zařízením (E), nosící populární jméno - Growler, vyrobený společností - Boeing.

Ani americký systém typového označování vojenských letadel není zcela oproštěn od různých vyjímek. Ty vznikly z různých vojenských i politických důvodů. Můžeme se tak setkat s letounem Lockheed U-2, který by měl v označení spíše nosit písmero "R" - určené pro průzkumné letouny, než písmeno "U", patřící letounům víceúčelovým nebo pomocným. Důvodem tohoto, ne zrovna pasujícího označení, bylo zastřít skutečný účel letounu.

Nesoulad se systémem označování můžeme najít i u letounu General Dynamics FB-111A. Podle označení mísmenem "B" - jde o letoun, který patří do třídy bombardérů, ale předřazené mísmeno "F" - by jsme v seznamu písmen označujících speciální určení hledali marně. Toto označení bylo prosazeno velitelstvím strategického letectva, které zavedlo letouny do své výzbroje. Zřejmě bylo potřebné zdůraznit bombardovací úlohu této verze stroje F-111.

Zvláštností je také označení letounu F/A-18, které vzniklo v průběhu problémů s uvolňováním potřebných financí na dodávky ze strany Kongresu USA, kdy pro další čistě stíhací letoun (F) po zavedení F-14 již nebyly příznivé politické podmínky a tak se v označení zdůrazňovalo rovněž úderné poslání typu (A) jako náhrady za letouny A-7 Corsair II. Prostě i v Americe to často funguje jako v "kocourkově", a o bytí či nebytí rozhoduje lomítko a jedno písmenko navíc. 

                                                                                          Autor článku: ing. Zbyněk Novotný