internetový armádní magazín

Čínský raketový arzenál pro regionální dominanci

19.01.2016 13:20

Druhý dělostřelecký sbor Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA), jenž má na starost čínské balistické rakety a střely s plochou dráhou letu, si určitě nemůže stěžovat na nedostatek zájmu médií. Jeho výzbroj je častým tématem zpravodajských i odborných článků, jelikož Čína patří mezi nepochybné raketové mocnosti a její arzenál střel krátkého a středního doletu by mohl být nesmírně důležitým prvkem v regionálním konfliktu, kdežto rakety mezikontinentální jsou dokladem jejích ambicí patřit mezi globální supervelmoci.

 

DF-15B: Přesné koncové navádění

Prvním typem balistické střely, který je možno představit, je již dobře známá střela DF-15B, která se ukázala již na vojenské přehlídce v roce 2009. Jde o jednostupňovou raketu krátkého dosahu s motorem na pevné palivo, jež byla nejprve nabízena na export jako M-9, v 90. letech ji však zavedly do služby i ozbrojené síly ČLR, nejprve v základní verzi DF-15 bez přesného navádění s doletem snad až 900 km. Varianta DF-15A přinesla vyšší přesnost a zřejmě i koncové navádění.

                                                                          DF-15B

                                                         (foto: Own work / CC BY-SA)

 

Velká změna se ovšem dostavila až u verze DF-15B, na jejíž hlavici se objevila čtyři kormidla, která svědčí nejen o přesném koncovém navádění (jež zahrnuje i aktivní radiolokátor), ale patrně i o schopnosti aktivně manévrovat. Konvenční hlavice váží mezi 500 a 750 kg, ale raketa dopraví samozřejmě i hlavici nukleární. Maximální dosah této podoby činí v závislosti na váze hlavice mezi 600 a 800 km a přesnost zásahu se odhaduje mezi 50 a 100 m. Vznikla i úprava DF-15C, vyznačující se jinak tvarovanou hlavicí, jež se většinou pokládá za zbraň k ničení podzemních objektů. Pro dopravu a odpalování raket DF-15 se užívá osmikolový automobil Taian TA5450 a podle současných amerických odhadů by Čína mohla provozovat již více než sto takovýchto vypouštěcích zařízení a zhruba 350 až 400 raket.

 

DF-16: Proti Japonsku a Okinawě

Naopak mezi absolutně nejnovější typy patří raketa DF-16, která opět patří mezi typy krátkého doletu, ale usuzuje se, že její maximální dolet je větší než u předchozí zbraně a může činit snad až 1000 km. Jde o dvoustupňovou zbraň, která nejspíše prakticky nahrazuje známou raketu DF-11, o jejímž maximálním doletu se stále hodně diskutuje, jelikož existují odhady od 300 do 700 km. Každopádně je DF-11, pocházející z přelomu 80. a 90. let, nesporně zastaralá, a tak se zákonitě dočkala náhrady.

                                                                           DF-16

                                                     (foto: IceUnshattered / CC BY-SA)

 

Nová střela DF-16 by díky svému dosahu mohla ohrožovat americké základny v Japonsku a na Okinawě a díky koncovému navádění by dokázala i velice přesně zasáhnout klíčové objekty, neboť odchylka dopadu se odhaduje na pouhých 5 až 10 m. Raketa startuje z nové verze desetikolového vozidla Wanshan-Sanjiang WS2500/WS2600, ale je nutno upozornit, že na fotografiích lze ve skutečnosti vidět jenom kontejner, nikoli samotnou raketu, jejíž druhý stupeň (podle tvaru pravděpodobně představující derivát přední části rakety DF-11) má menší průměr než první startovací stupeň.

 

DF-21D: Zabiják letadlových lodí

Na přehlídce v roce 2015 prodělala dlouho očekávanou veřejnou premiéru balistická raketa DF-21D, jež je určena proti letadlovým lodím. První verze DF-21, ještě na odpalovacím zařízení taženém vozem Hanyang HY473, se objevila v roce 1988, následovala varianta DF-21A s větší přesností a pak DF-21C, která se objevila někdy v polovině 90. let. Dostala nové odpalovací zařízení na desetikolovém podvozku Wanshan-Sanjiang WS2500/WS2600, může přepravit přesně naváděnou konvenční hlavici a veřejně byla představena v roce 2009. Jde o dvoustupňovou raketu na pevné palivo o maximálním doletu mezi 1500 a 2500 km. Již řadu let se diskutuje o protilodní verzi, která má být schopna aktivně manévrovat a zasahovat pohyblivé hladinové cíle, tedy zejména americké lodě.

                                                                           DF-21D

                                                      (foto: IceUnshattered / CC BY-SA)

 

Střela s označením DF-21D má dosah patrně mezi 1500 a 2100 km a využívá komplexní navádění, které jednak přijímá data ze satelitů, letadel a pozemních radarů a jednak obsahuje i palubní radiolokační a optické senzory. Raketa údajně v roce 2010 dosáhla počáteční operační způsobilosti, ale odborníci na Západě se stále přou, jestli dovede skutečně fungovat popsaným způsobem (resp. jestli lze zajistit tak rychlé propojení senzorů a řízení, aby bylo možno trefit i poměrně rychle plující hladinový cíl), nebo jestli jde o vysoce důmyslnou psychologickou lest Číny, která chce takto Američany odstrašit a oklamat.

 

DF-26: Zamířeno na ostrov Guam

Jestliže střela DF-21D znamená v podstatě oživování již starších diskusí, pak nové debaty vyvolává raketa DF-26. Na rozdíl od DF-21, která náleží mezi rakety tzv. kratšího středního doletu (MRBM, Medium-Range Ballistic Missile), jde v tomto případě už o zbraň tzv. delšího středního doletu (Intermediate-Range Ballistic Missile). První informace se objevily v roce 2014, kdy byla raketa spatřena na dvanáctikolovém podvozku Wanshan-Sanjiang WS2900, na přehlídce v roce 2015 se však ukázala verze s dvanáctikolovým podvozkem Taian HTF5680A1.

                                                                            DF-26

                                                     (foto: IceUnshattered / CC BY-SA)

 

Její dosah se odhaduje mezi 3500 a 4000 km, což by postačovalo na zásah americké základny na ostrově Guam, takže raketa ihned dostala přezdívku "Guam Express". Co však vzbuzuje asi ještě větší šok je informace, že i střela DF-26 může udeřit na hladinové cíle. Pochopitelně může opět jít o součást psychologické hry s U.S. Navy.

 

DF-31A: Spory o koncepci MIRV

Na kvalitativní špičku mezikontinentálních střel ČLR dnes náleží komplex DF-31, jehož první podoba byla vyvinuta na konci 90. let, aby se na přehlídce konané v roce 2009 předvedla nová varianta s názvem DF-31A. Střela DF-31A má tři stupně na tuhé palivo a někdy se uvádí, že unese několik samostatně naváděných jaderných hlavic (koncepce MIRV), avšak mnoho odborníků (a nejen západních) silně pochybuje o tom, že Čína má tuto technologii v reálně použitelném stavu. Pravděpodobnější tak je, že i DF-31A nese jen jednu termojadernou hlavici o síle asi 1 megatuny. Dolet původní verze se odhadoval na 7000 až 8000 km a soudilo se, že tato raketa vznikla hlavně pro jadernou válku proti SSSR, kdežto varianta DF-31A by mohla mít největší dolet už zhruba 11 000 km, což stačí i na zásah kontinentálního území USA.

                                                                            DF-31A

                                                       (foto: IceUnshattered / CC BY-SA)

 

Při dopravě se raketa DF-31A nalézá ve válcovém kontejneru na osmikolovém návěsu, který táhne osmikolový sedlový tahač Hanyang HY4330. Raketa DF-31 asi není úplně povedený typ a spíše se čeká na zavedení nové rakety s označením DF-41.

 

DF-5B: Modernizovaný starý obr

Jisté je, že Druhý dělostřelecký sbor dosud vlastní (kromě modernějších raket DF-31) i staré obří střely DF-5 na kapalné palivo. Dvoustupňový gigant o startovní hmotnosti přes 180 tun vznikl počátkem 70. let a první rakety byly ve svých podzemních silech připraveny ke startu nejspíše v roce 1981. Největší dolet se odhaduje mezi 12 000 a 15 000 km a střela původně měla jednu hlavici o ekvivalentu mezi 4 a 5 megatunami, v poslední době se ovšem začaly množit zprávy, že se Čína rozhodla tyto zastaralé obry modernizovat. Na jaře tohoto roku pak bylo potvrzeno, že ČLR úspěšně vyzkoušela zdokonalenou raketu DF-5B, která dokáže přepravit více (snad tři až osm) samostatných hlavic.

                                                                horní díl rakety DF-5B

                                                      (foto: IceUnshattered / CC BY-SA)

 

Není zatím jasné, zda jsou takhle skutečně uzpůsobeny i některé ze střel DF-5 v řadové službě (celkem by jich mělo být kolem dvaceti), jisté ovšem je, že Čína předvedla rakety s označením DF-5B na přehlídce v roce 2015. Každá raketa byla rozložena na dva díly, z nichž každý táhl na přívěsu nákladní automobil Shaanxi SX2190. Také v případě střely DF-5 se očekává výhledové nahrazení typem DF-41.

 

DF-31B a DF-41: Dosud v utajení

Před přehlídkou v roce 2015 se vyskytovala očekávání, že Čína jako hlavní novinku předvede svoji mezikontinentální zbraň nové generace DF-41. Má jít o moderní třístupňovou raketu na pevné palivo s nejvyšším doletem zhruba na úrovni DF-5 a možností přepravit několik samostatných manévrujících hlavic. Svými celkovými výkony se má nová raketa údajně vyrovnat i ruskému typu Topol-M. Podoba nového kompletu je už známa z několika snímků, na nichž je zachycen při jízdě na čínských silnicích. Využívá podvozek od značky Taian se šestnácti koly. Podobný je použit také u druhé očekávané mezikontinentální rakety, a to u typu DF-31B. Kromě samohybného odpalovacího zařízení (kdežto současné verze jsou tažené) by měla mít i schopnost nést několik hlavic. Obě nové zbraně lze rozpoznat mj. podle mnohem větší délky DF-41, jejíž kontejner značně přesahuje kabinu vozidla, kdežto u DF-31B vyplňuje kontejner pouze ložnou plochu za kabinou.

 

Střela s plochou dráhou letu DF-10A

Druhý dělostřelecký sbor se může pochlubit i protizemní střelou s plochou dráhou letu, která nese označení DF-10A. Do řady DF (Dong Feng čili Východní vítr) byly dříve řazeny pouze balistické rakety, což se tímto změnilo. DF-10A je však zjevně pouze nový název pro zbraň, která byla dosud známa jako CJ-10A a jejíž původní verze CJ-10 (alias DH-10) byla ukázána už na přehlídce v roce 2009.

Jedná se o podzvukovou střelu s plochou dráhou letu, která technologicky zřejmě čerpá z ruské zbraně Ch-55 a dopraví hlavici o hmotnosti asi 500 kg na vzdálenost přes 1500 km. Verze DF-10A se vyznačuje vyšší přesností, pravděpodobně díky implementaci družicového navádění a jiných prvků, které byly údajně převzaty z amerických zbraní Tomahawk, získaných v Afghánistánu. Střela DF-10A je odpalována z trojitého zařízení na osmikolovém nákladním vozidle značky Wanshan-Sanjiang z nové řady, která se vyznačuje zvláštním klínovým tvarem kabiny. Byla vyvinuta i letecká verze DF-10, jež se nazývá DF-10K či KD-20. Má dolet možná až 2500 km a pod svými křídly je nosí bombardéry H-6K.

 

 

 

                                                                                                  Autor článku: Lukáš Visingr

                                                                                   Pro Militarybox upravil: ing. Zbyněk Novotný

 

 

 

Poslední revize článku: 19.1.2016

 

 

Prohlášení:

Uvedené textové dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Autor textového díla umožňuje jeho další využití za předpokladu dodržení principu copyleft, a to za těchto podmínek: 1. vždy uveďte jméno autora,  2. nevyužívejte ke komerčním účelům,  3. neměňte smysl uvedených informací.

Původní text:  L. Visingr 

Přiložené fotografie nejsou součástí díla a platí pro ně uvedená separátní pravidla užití.

Autor textových úprav a doplňků neuplatňuje žádná práva.

 

Vyhledávání

Array

 

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S