internetový armádní magazín

Další osud českých BVP-2 - možnosti využití

22.01.2018 09:25

V současnosti realizovaný výběr nového bojového vozidla pěchoty pro AČR má celou řadu zajímavých prvků. Ale ať již tento přezbrojovací program dopadne jakkoliv, jeho důsledkem bude pochopitelně i to, že dojde k vyřazení dosud sloužících bojových vozidel pěchoty BVP-2. Těchto vozidel přitom AČR dosud provozuje významné množství, podle posledních údajů celkem183 jednotek. Mnohé z nich jsou přitom stále ještě v poměrně dobrém technickém stavu. Nabízí se proto otázka – co s těmito bojovými vozidly bude dál? Nedala by se ještě nějak využít?

 

Bojové vozidlo pěchoty BVP-2 (BMP-2)

Bojové vozidlo pěchoty BVP-2 (BMP-2) je notoricky známou konstrukcí, bylo by proto zbytečné jej rozsáhle popisovat. Přesto lze připomenout alespoň základní fakta.

Bojové vozidlo BMP-2 bylo zkonstruováno v bývalém Sovětském svazu v sedmdesátých letech minulého století. Představuje další vývoj bojového vozidla BMP-1 – a vlastně jeho náhradu. Od svého předchůdce se BMP-2 liší především výzbrojí, tvořenou automatickým kanónem 2A42 ráže 30 mm, dále pak sekundární výzbrojí v podobě s kanónem spřaženého kulometu PKT 7,62 mm a odpalovacího zařízení pro protitankové rakety Konkurs.

BMP-2 se ukázalo jako velice úspěšná konstrukce. Přestože nikdy nedokázalo plně nahradit BMP-1, postupně dosáhlo značného rozšíření. Bylo rozsáhle zavedeno v armádě Sovětského svazu a armádách nástupnických států, ale také v Alžírsku, Finsku, Iráku atd. Ve významných počtech bylo zavedeno v bývalém Československu, kde také probíhala jeho licenční výroba pod označením BVP-2.

                                                   vozidla BVP-2 AČR v Afghánistánu

                                                            (foto: U.S. Army / PD)

 

Bojové vozidlo BMP-2 se zůčastnilo i celé řady konfliktů. Rozsáhle bylo nasazeno ve válce v Afghánistánu – a to jak sovětskou, tak afghánskou armádou. Nasazeno bylo iráckou armádou během obou válek v Perském zálivu, během občanské války v Angole atd. V těchto konfliktech se projevily přednosti, ale i nedostatky tohoto vozidla.

Za nedostatek lze považovat především omezený, stísněný prostor pro výsadek. Ten dělal problémy i v Sovětské armádě, jejíž vojáci se vyznačují spíše menší výškou. V dalších, především evropských a afrických armádách je pak tento nedostatek ještě patrnější. Nevýhodou je i nedostatečná pancéřová ochrana, která často vedla k instalaci provizorního přídavného pancéřování. Významným nedostatkem je i nízká protiminová ochrana. Jako poněkud diskutabilní se jeví i výzbroj BMP, především kanon 2A42.

Naopak za přednost lze považovat vynikající průchodnost terénem, která se ukázala jak v pouštních, tak i severních oblastech. Vozidla BMP dokázala projet i tam, kde jiná vozidla zklamala. Výhodou BMP-2 je i celková odolnost a spolehlivost; tedy vlastnosti příznačné pro tzv. východní techniku. 

                                                        

BMP-2 dnes

Z dnešního pohledu je ovšem BMP-2 již zastaralé. Zastaralost ukazují již zmíněné nedostatky, které vzhledem k proměně dnešního bojiště jsou čím dál zřetelnější. Dnešní BVP jsou zkrátka technicky někde zcela jinde.

I přes zmíněné nedostatky, vozidlo BMP-2 i nadále slouží ve značných počtech. Nedosáhlo takového rozšíření jako BMP-1, přesto dosud slouží tisíce vozidel toho typu prakticky po celém světě. A vše naznačuje, že sloužit bude ještě hodně dlouho. Týká se to jak méně rozvinutých států, které nemají prostředky na nová BVP, ale i relativně vyspělých zemí, které si nemohou dovolit nahradit všechna svá starší BVP moderními typy.

Vozidla BMP-2 proto i nadále mají svoji perspektivu. Lze ale předpokládat, že čím dál častěji budou představovat jakýsi doplněk modernějších BMP. Budou tedy plnit spíše různé pomocné, doprovodné, ale také protipovstalecké úkoly atd. Takových úkolů je ostatně na dnešním bojišti čím dál více.

Především pro tyto úkoly je ale méně vhodná především právě jejich výzbroj. Týká se to především hlavní výzbroje BMP-2, tedy automatického kanónu 2A42. Ten se sice vyznačuje poměrně dobrými vlastnostmi a stále představuje velice rozšířenou zbraň, přesto je čím dál více patrné, že jde o konstrukci již překonanou. Ostatně, již jeho použití v BMP-2 bylo předmětem celé řady kontroverzí – a zkušenosti z konfliktů v Afghánistánu a Iráku pak tyto kontroverze ještě umocnily.

Ukázalo se, že pro úkoly boje proti chráněným, pancéřovaným cílům, jsou výkony tohoto kanónu nedostatečné. Není to ostatně nevýhoda jen tohoto kanónu, ale kanónů ráže 30 mm jako takových. Celkově lze říci, že ráže 30 mm je dnes pro BVP hodnocena jako již nedostatečná a řada armád proto přechází, nebo se snaží přejít na ráže vyšší.

Na druhou stranu, pro řadu úkolů jsou výkony kanónu 2A42 zbytečně vysoké. Jde především o boj proti lehce chráněným cílům – a takových cílů je přitom na dnešním bojišti čím dál více. Jedná se zejména o různé lehké pěší jednotky, převážené na pick-upech vybavených kulomety. Proti těmto cílům je kanón 2A42 zbytečně výkonný. Obdobně je pro tyto úkoly nevyhovující i nižší kadence kanónu 2A42.

Nabízí se proto otázka, zda by nebylo vhodné tato BVP modernizovat jejich celkovou rekonstrukcí, resp. rekonfigurací do podoby vozidla podobnému BVP, ale lišící se určením a tedy i výzbrojí. Takovým vozidlem by mohlo být bojové vozidlo palebné podpory.

 

Bojové vozidlo palebné podpory

Idea bojového vozidla palebné podpory byla autorem představena již před časem v jedné z jeho předcházejících prací, kde byla rozsáhle popsána ( Bojové vozidlo palebné podpory - otazníky nad podobou a možnostmi ). Přesto lze shrnout aspoň základní prvky této myšlenky.

Více zde: https://www.militarybox.cz/news/bojove-vozidlo-palebne-podpory-otazniky-nad-podobou-a-moznostmi/ Přesto lze shrnout aspoň základní prvky této myšlenky.

Základní ideou tohoto vozidla je zkonstruování vozidla vhodného pro moderní asymetrický boj – a to na základě podvozků vozidel BMP-1 a BMP-2, případně i dalších jiných vozidel této kategorie. U těchto vozidel by byla redukována jejich role přepravního prostředku pěchoty, výsadek by byl zcela vynechán. Ušetřený prostor a hmotnost by pak byly využity pro zesílení pancéřování, ale především pro zásadní modernizaci výzbroje. Tu by tvořily různé kanóny menších ráží. Autorem byla navržena i možnost osazení podvozku až osmi zbraněmi ráže 23 mm, odvozenými od ruského kanónu Zu-23.

V této vrcholné podobě by ale byla rekonstrukce BMP do podoby bojového vozidla palebné podpory relativně náročná. Bylo by nutné pro něj zkonstruovat nový zbraňový systém, sám podvozek by musel projít celou řadou úprav. Podle autora by takovéto vozidlo bylo realizovatelné a mohlo by být úspěšné; přesto je patrné, že vývoj takového vozidla by byl náročněčnější a zdlouhavější. Nabízí se ale poněkud jiná, mnohem jednodušší a levnější cesta, vytvoření bojového vozidla palebné podpory osazením podvozku BVP-2 protiletadlovým kanónem Zu-23-2.

                        

Osazení vozidel řady BMP kanónem Zu-23-2

Tato myšlenka jako taková ovšem není nijak nová. Naopak lze konstatovat, že jde o myšlenku velice populární a rozšířenou v mnoha částech světa.

Základem této myšlenky byla především snaha posílit mobilitu protiletadlového kanonu Zu-23. Tato relativně nenápadná zbraň si totiž postupně získala neobyčejnou popularitu. Ukázalo se, že Zu-23-2 je pro svou původně primární úlohu protiletadlové zbraně již méně vhodný, zato ale představuje vynikající prostředek palebné podpory pěchoty. V této roli se ukázal jako mnohem lepší a výkonnější než do té doby používané velkorážní kulomety, ale také než automatické granátomety. Pro úkoly palebné podpory pěchoty je dokonce lepší i než kanon 2A42, oproti němuž nabízí mnohem vyšší kadenci – a to při stále ještě postačující účinnosti munice. U Zu-23-2 je oceňována i jeho jednoduchost, odolnost. Naopak jako určitá nevýhoda je hodnocena jeho nedostatečná mobilita.

Především kvůli zvýšení mobility proto byl kanon Zu-23-2 postupně osazován na různá vozidla. V Sovětské armádě byl úspěšně osazen např. na výsadková vozidla BTR-D.

                                                     Zu-23-2 na transportéru BTR-D

                                                   (foto: Serge Serebro / CC BY-SA)

 

V rozvojových zemích, ale i některých evropských státech byl osazován na podvozky různých nákladních automobilů. Objevil se dokonce i na podvozku amerického obrněného transportéru M-113. Ale osazen byl i na vozidla řady BMP.

První pokusy osadit kanóny Zu-23 na podvozek bojových vozidel BMP se objevily již v Afghánistánu během tamější dlouhé občanské války. Tato vozidla vznikla prostým osazením kanónu Zu-23-2 na podvozek vozidla BMP-1 – a to bez nějakých zásadnějších úprav. Často proto tyto úpravy realizovaly jen polní dílny. Podobné modifikace se objevily i v dalších státech, např. v Sýrii, Libyi a dalších arabských zemích, které rozsáhle používaly ruskou techniku.

                                                                Zu-23-2 na BVP-1

                                                                (foto: Davric / PD)

 

Takto vzniklá vozidla palebné podpory si jsou velice podobná. Na všech je patrné, že vznikaly jako určité provizorium. Většinou u nich absentuje pancéřová ochrana – a pokud je použita, pak jen ve velice jednoduché, až primitivní formě. Kanónu Zu-23-2 zůstalo jeho ruční ovládání, v některých případech je omezen odměr kanónu. Charakteristickým prvkem společným pro všechny tyto konstrukce je i celkově velmi nízká technická úroveň zpracování, způsobená často tím, že dané úpravy realizoval méně vyspělý personál. To bojovou hodnotu těchto vozidel pochopitelně snižovalo.

Podobnou modifikaci vozidel BMP-1 realizovala také řecká armáda. Ta získala od Německa, z přebytků po bývalé východoněmecké armádě velké množství jak bojových vozidel BMP-1, tak i protiletadlových kanonů Zu-23-2.

Řecká varianta je na první pohled lepší. Je to dáno především lepším technickým provedením, plynoucí z vyšší úrovně uživatele. Stále se ale jedná pouze o prosté osazení kanonu Zu-23-2 na podvozek vozidel BMP-1. Také toto provedení tak trpí stejným nedostatkem jako všechny podobné, provizorní modifikace, tedy nízkou ochranou střelce z kanonu. To ostatně bylo jedním z důvodů, proč takto upravené stroje, jakož i všechna další vozidla BMP řecká armáda již vyřadila.

Právě nedostatečná ochrana osazeného kanónu Zu-23-2 je největší nevýhodou všech známých variant vozidel BMP vybavených kanonem Zu-23-2. Střelec je zcela vystaven palbě, což pochopitelně při ostrém bojovém střetnutí vedlo k četným ztrátám na životech. Obsluha kanonu se stávala čím dál méně populární; v některých případech to dokonce vedlo k tomu, že vojáci odmítali nechráněný kanon obsluhovat! Různé pokusy instalovat provizorní pancéřování pak vedly většinou jen k velice omezeným výsledkům.

Tento problém byl ještě více zdůrazněn celkovou proměnou bojiště současných konfliktů. Ty čím dál častěji probíhají ve velice nepřehledném městském terénu. Střelec má jen omezenou možnost spatřit nepřítele včas, nemá tedy ani dostatek času na nějakou reakci. Mohou jej tedy ohrozit i pěší vojáci vybavení běžnými pěchotními zbraněmi. Výhoda mohutné palebné síly kanónu Zu-23-2 se tak do jisté míry vytrácí.

Je zřejmé, že pokud má být dosaženo převahy nad pěchotou, ale i nad rozšířenými vozidly tacticals, je třeba jít poněkud jinou cestou. Takovou cestou by bylo zkonstruování uzavřené bojové věže, která by zbraň skrývala před nepřátelskou palbou a která by tak zajišťovala posádce patřičnou ochranu. Tato věž by pak mohla být osazena – na podvozek bojového vozidla BMP-2.

 

Kanon Zu-23 na podvozku BVP/BMP-2?

Všechny výše zmíněné modifikace měly ještě jeden společný prvek. Vznikly osazením na podvozek vozidel BMP-1. Neobjevila se přitom žádná modifikace, která by využívala podvozek spřízněného vozidla BMP-2.

Je to do značné míry pochopitelné. Vozidel BMP-1 bylo vyrobeno výrazně více než vozidel BMP-2, bylo tedy k dispozici i více podvozků. Vozidlo BMP-1 díky své atypické výzbroji 73 mm kanonu bylo pro moderní boj zcela nevhodné, což přímo vybízelo k modifikaci této výzbroje. Vozidla BMP-1 byla navíc většinou starší než BMP-2, bez nějaké modernizace by byla spíše vyřazena. Proto v mnoha případech (např. již zmíněný Afghánistán) modernější vozidla BMP- 2 i nadále sloužila coby klasická BVP, zatímco vozidla BMP-1 se postupně přesouvaly do funkce podpůrných prostředků.

Bojové vozidlo pěchoty BMP-2 se přitom z hlediska technického pro roli nosiče kanonu Zu-23 hodí lépe než podvozek vozidla BMP-1. Vozidlo BMP-2 je těžší a širší, poskytuje tak osazené zbrani stabilnější základnu. Vozidla BMP-2 jsou ve většině případů mladší než vozidla BMP-1, nejsou tedy tak opotřebovaná a mají tedy před sebou delší technickou životnost. Snad nejvýznamnějším pozitivem vozidel BMP-2 oproti BMP-1 je jejich výrazně širší dvoumístná věž. Kvůli jejímu použití má BMP-2 pochopitelně také širší věnec věže. Ten je proto vhodnější k osazení novou věží, vybavenou kanónem Zu-23-2.

                           

Jak by takové vozidlo palebné podpory mohlo vypadat?

Jak již bylo zmíněno, klíčovým prvkem nového vozidla, vzniklého na bázi BMP-2, by bylo osazení novou věží s kanónem Zu-23-2. Ta by vozidlu dávala vyšší palebnou sílu, potřebnou pro boj v rámci moderního asymetrického bojiště. Zkonstruovat takovou věž by bylo patrně relativně nenáročné. Ostatně, i vzhledem na potenciální uživatele takovéhoto bojového vozidla palebné podpory by bylo vhodnější, aby sama konstrukce věže byla pojata jako spíše jednodušší a méně náročná. Zbytečné, chybné by bylo snažit se zkonstruovat tuto věž jako bezosádkovou, což by ji navíc i prodražovalo. Naopak mnohem důležitějšími vlastnostmi nové věže by měly být odolnost, spolehlivost. Tato nová věž by se tak zřejmě do značné míry podobala věži, použité u polského protiletadlového samohybného systému LSPZRA Sopel.

            polský protiletadlový samohybný systém LSPZRA Sopel s Zu-23-2 na podvozku MT-LB 

                                                             (foto: T. Szulc / PD)                                

 

Je zřejmé, že i přes určitou spřízněnost by nová věž systému palebné podpory s kanónem Zu-23 byla jiná. Polský systém SOPEL vzniknul primárně jako protiletadlový. Vedle kanonu Zu-23 proto jeho věž nese i lehké protiletadlové rakety, především ale obsahuje poměrně bohaté přístrojové vybavení. Takové vybavení by ale u prostředku palebné podpory bylo zcela zbytečné, bylo by tedy možné jej zásadně omezit. Nová věž by mohla být ještě jednodušší, především pak méně rozměrná.

Stejně tak patrně nenáročné by bylo osazení této věže na podvozek BMP-2. Oproti vozidlům BMP-1 by bylo umožněno především kvůli již zmíněnému širokému věnci původní věže. Tento věnec věže by podle autorova názoru dokázal unést i relativně široký kanon Zu-23-2.

Na vozidle by tak nemusely být prováděny nějaké složité úpravy, které by poškozovaly strukturu vozidla a které by danou modifikaci také zásadně zdražovaly. A v případě, že by věnec věže BVP-2 nepostačoval, bylo by možno tento problém vyřešit tím, že daná věž by na věnec BMP-2 byla osazena, ale těsně nad korbou by se rozšiřovala a tak by věnec přesahovala, což je ostatně běžné řešení, použité u celé řady jiných zbraňových věží.

Pokud by to technické parametry dovolovaly, do takovéto věže by mohla být instalována i přídavná výzbroj. Takovou výzbrojí by mohl být nějaký těžký kulomet, který by byl používán ve chvílích, kdy použití hlavní výzbroje by bylo nevhodné či neekonomické. Pokud by to technické parametry umožňovaly, vhodným krokem by byla i instalace automatického granátometu.

Úpravy by se musely dotknout i samotného podvozku BMP-2. Je třeba si uvědomit, že nové vozidlo by bylo určeno pro zcela jiné úkoly než původní

BMP-2! Nesloužilo by v roli bojového vozidla pěchoty, jeho úkolem by bylo primárně zajišťování palebné podpory. Jako takové by tedy neneslo výsadek – anebo jen ve velmi omezené formě.

Tento faktor je do značné míry klíčový. Právě vynechání výsadku by umožňovalo na podvozku vozidla BMP-2 realizovat celou řadu úprav. Absence výsadku by umožňovala nést dostatečnou zásobu munice 23 mm, jejíž spotřeba by v případě vozidla palebné podpory byla značná. V důsledku absence výsadku a tedy i výrazně nižší hmotnosti by bylo možno instalovat přídavné pancéřování, zvyšující šanci na přežití. Stejně tak by mohla být posílena protiminová ochrana vozidla BMP-2.

Bojové vozidlo palebné podpory by pochopitelně muselo disponovat i patřičnými pozorovacími a detekčními prostředky, resp. systémem řízení palby. Při jejich výběru by vzhledem k specifickým vlastnostem vozidla měl být opět kladen důraz především na jednoduchost, nenáročnost a odolnost.

 

Mohlo by bojové vozidlo palebné podpory být úspěšné?

Tato otázka je pochopitelně klíčová. Bylo by zbytečné vyvíjet bojový systém, o který by nebyl zájem a který by skončil jen ve formě prototypu.

Pro vývoj a konstrukci bojového vozidla palebné podpory hovoří především již zmíněný charakter dnešních konfliktů. Ty se většinou odehrávají ve velice složitých, nepřehledných podmínkách. Klasická bojová vozidla pěchoty tak mají spíše menší využití, což dokazují i jejich relativně nižší počty. Naopak roste význam prostředků palebné podpory.

Vše přitom naznačuje, že takovýchto konfliktů bude spíše přibývat. Lze navíc předpokládat, že se jich budou účastnit i armády vyspělých států. Bojové vozidlo palebné podpory by bylo vlastně jedinečnou odpovědí na tyto konflikty.

Ve prospěch bojového vozidla palebné podpory hovoří i zjevně snadný a rychlý vývoj. Bojové vozidlo palebné podpory by vlastně jen kombinovalo již známé a především osvědčené systémy. Nemusel by tak být realizován vývoj úplně nového zbraňového systému, který by vývoj zbytečně prodlužoval a komplikoval.

Na první pohled takto zkonstruované vozidlo palebné podpory není příliš jiné než výše zmíněné provizorní prostředky palebné podpory, nesoucí kanon Zu-23-2. Právě to by paradoxně mohlo být jeho silnou stránkou. Vždyť tyto provizorní prostředky palebné podpory se v současných konfliktech až na zmíněné nedostatky vysoce osvědčily! Nové bojové vozidlo palebné podpory by přinášelo stejný efekt, ale na vyšší technické úrovni. Díky ní by nové vozidlo především zajišťovalo dostatečnou ochranu osádce, ale zároveň i vyšší přesnost střelby. Bojové vozidlo palebné podpory by proto bylo vhodné především pro protipovstalecké operace, pro boj s obdobnými prostředky méně vyspělého protivníka atd.

Snad největším argumentem pro konstrukci bojového vozidla palebné podpory je velká rozšířenost vozidel BVP-2, resp. BMP-2. Zdaleka nejde jen o jednotky provozované českou armádou! Obdobně jako česká armáda, plánuje svá BVP-2 vyřadit slovenská armáda. Vozidel BMP-2 pak po světě slouží dosud tisíce jednotek! I další armády budou chtít BMP-2 vyřazovat, k dispozici tak budou velice levně. V mnoha případech tato vozidla jsou méně opotřebovaná, mají tedy před sebou dostatečnou technickou životnost. Jiné armády zase budou chtít patrně podvozky svých BMP využít – a to právě pro vytvoření nějakého levného, nenáročného bojového systému, který by doplňoval výkonnější, ale těžší a dražší BVP.

Bojové vozidlo palebné podpory by bylo vynikajícím řešením pro státy, které se potýkají s nějakým vnitřním konfliktem, jsou zvyklé spíše na používání východní techniky; a zároveň nemají dostatek prostředků na nákup moderní výzbroje. Takových států je přitom na světě celá řada; jedná se např. o Irák či Afghánistán. Již jen tyto dva státy by patrně požadovaly velká množství takovýchto systémů. V podobné situaci jsou ale i další země. Bojové vozidlo palebné podpory by tedy mohlo být velice úspěšným projektem.

 

 

                                                                                              Autor článku: David Khol

 

 

Diskusní téma: Další osud českých BVP-2 - možnosti využití

Datum: 18.02.2018

Vložil: Mirra

Titulek: malá fantasie?

Když vidim ty amatérské pokusy o roubování Zu na vozidlo kde za tím sedí nechráněný vojáček tak je to k smíchu i politování zároveň, pro odstřelovače lákavý cíl.
Ale k věci, nejlepší by byla plná robotizace těchto strojů aby mohly fungovat jako roj dronů. Víc opancéřovat, nákladní prostor využít na munici a další nádrž na palivo. Hlavně ten kanon pořádně zabudovat do věže s rychlým obslužným mechanismem. Takový stroj je pak ideální proti dronům a autům s kulomety či výbušninami. Když by jel roj takových upravených BVP před hlavní kolonou tanků tak by skvěle zachytával útoky lehké pěchoty která by se k hlavní síle vůbec nemusela dostat. Navíc, do počítače by se prostřednictvím sensorů natahovala data o různých bojových situacích a tím by stroje zlepšovaly vlastní reakce na nebezpečí podle uložených zažitých scénářů. A samozřejmě by se po určitém čase stahovala data do centrály takže po zničení stroje by se o zkušenosti nepřišlo, ale nové vozidlo by už bylo veteránské.
Je jasné že se toho málokdo chytne, zvlášť u nás kdy absolutní přednost má krátkodobý zisk. Ale chycení téhle příležitosti by našim zbrojařům zajistilo místo na výsluní. A těch BVP co je použitelných je spousta. A hlavně při větším množství by šla cena rychle dolů, zato použitelnost strmě nahoru. Největší vstupní investicí by bylo zajistit silný počítač na kterém by běžely základní trénování UI. Jenže ten užitek by pak byl dlouhodobý, zvlášť když by si firma zajistila nárok na použití nasbíraných dat u zákazníků.

Datum: 23.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: .

Sorry ale tak ma napadlo - v princípe vozidlo bojovej podpory r.2018 by malo mať programovateľnú municiu ale toto nie je prípad ani ZU-23 ani 30mm 2A42. Podľa mňa by to mal byť programovateľný kaliber s veľkým črepinovým účinkom niečo medzi 40-57mm.

Datum: 24.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: .

souhlasím, ale do BVP-2 to nemá smysl cpát. Raději na nový pásový podvozek.

Datum: 23.01.2018

Vložil: Pepča

Titulek: 30x165

Celá úvaha o nevhodnosti kanonu 2A42 je naprosto nesmyslná. 30x165 má porovnatelný výkon jako západní 30x173. Má výrazně horší průraznost pancíře, protože v něm Rusové nepoužívají podkaliberní střely APFSDS. Nicméně adaptace západních střel APFSDS pro 30x165 byla řešena jak v ČR tak SR. Co se týká účinnosti proti pěchotě a měkkým cílům, tak HE granát 30x165 je co do účinnosti proti živé síle srovnatelný s granátem do AGS-17, jehož účinnost proti živé síle je hodnocená jako skvělá. Oproti AGS-17 má 2A42 výrazně větší účinný dostřel. Kadence 2A42 je výšší než u moderních západních 30mm kanonů...

2A42 je na BVP-2 naopak ta jediná konkurenceschopná věc, kterou není v podstatě potřeba měnit!!! (Jediným důvodem přechodu na západní ráži je unifikace, ne nedostatečný výkon.)

Datum: 01.02.2018

Vložil: Fero

Titulek: Re: 30x165

Podkaliberná munícia pre 2A42 sa na Slovensku vyvíjala, takže tento problém by už mal byť vyriešený.

Datum: 23.01.2018

Vložil: Nene

Titulek: .

BVP nejspíš skončí v mobilizačním skladu a pro AZ ve svém původním provedení (resp. po GO). Výměna nástavby neřeší největší slabinu BVP, tedy slabá protiminová a i balistická ochrana korby. Posadit do toho vojáka je mrhání vlastní vycvičenou krví. Ten dvojkanon se dá posadit na nové, relativně levné kolové vozidlo 4x4 nebo 6x6. Nakonec i legendární ještěrka byla kolová, byť podmotorovaná a s přetíženým podvozkem. Takže moderní ještěrku ano, bastlení na bázi BVP ne.

Datum: 23.01.2018

Vložil: Classix

Titulek: Re: .

Ano máš pravdu, ale také je potřeba definovat k čemu by takova BVP-2 modernizace měla sloužit, protože většina když vidí slovo "modernizace" tak to BVP automaticky nakládá do letadla CASA C-295 a už už ho vidí v Afgánských horách.
Hlavně by to vozidlo mělo sloužit na teritoriální obranu ČR, pro AZ, pro "opoziční" cvičení atd. tam ta protiminová ochrana není až tak důležitá a to vozidlo splní funkci odpovídající svému vzniku a např. své modernizaci.
Pokud, ale někdo počítá s modernizovaným vozidlem BVP na ofenzivní nasazení tohoto stroje na lotyškou hranici. Tak to mám pro něj dobrou a špatnou zprávu. Ta dobrá je, že se bude moc používat "kořistní" munice stejné ráže a ta špatná zpráva je, že se k tomu pravděpodobně přes už zmiňovanou, slabou protiminovou a balistickou ochranu, nedostane.

Datum: 23.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: Re: Re: .

Tento názor má svoju logiku.

Datum: 24.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Re: .

Jenže podle mě by takové vozidlo bylo vhodné právě do misí typu Aghánistán. Vozidlo palebné podpory, které bude mít slušnou palebnou sílu, ale zároveň dobrou průchodivost, na druhou stranu bude relativně lehké, přepravitelné lehčími letadly atd.
A já osobně si myslím, že takových misí bude přibývat

Datum: 24.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Re: Re: .

Mise v Afghánistánu byla primárně o protiminové odolnosti. Tu má BVP jen minimální. Osobně jsem taky spíš jen pro opravu stávajících vozidel, lehká modernizace ve finském stylu a nechat to pro případ mobilizace.

ps. docela bych rád viděl na podvozku BVP-1/2 nízkotlaký kanón ráže 105 mm - takový co američané plánují na lehká kolová 4x4 (tedy ne věž). Možná i verze se skříňovým minometem.

Datum: 26.01.2018

Vložil: Nene

Titulek: Re: Re: .

Voják je v našem teritoriu drahej. Máme nízkou porodnost, výcvik stojí peníze. Na druhé straně nejsme úplně chudý stát. Takže pokud je obrana myšlena vážně (i ta teritoriální) není důvod posílat do bitvy v něčem zcela zřejmě nedostatečný stroj. Jiná věc je mobilizační sklad, kde by se jednalo o techniku poslední na řadě, když už ta moderní bude válkou spotřebována.

Datum: 26.01.2018

Vložil: Jindraczek

Titulek: modernizace BVP-2

Patrně silnější naše armády se nikdy nedovedli teritoriálne bránit.

Je tedy na místě modernizovat nynější BVP-2 v AČR o moderní posádkovou nebe bezposádkovou věž s využitím systému řízení palby, systémem detekce ozáření laserovým paprskem a GPS navigace. Zvýšit odolnost spodní části proti minám. Prieskumíci s bojovými průzkumnými vozidly ať plavou na BVP.

Ostatní BVP-2 ať obětují plavbyschopnost BVP a raději posílí balistickou ochranu boků přídavnými pasivními bloky jako ochrany proti průbojným projektilům a v případě potřeby ať je k dispozici (skladem) pancéřová ochrana SLAT proti RPG.

Ušetřené peníze efektivně přesunout na jiné modernizace projekty v armádě.

Datum: 26.01.2018

Vložil: Nene

Titulek: Re: modernizace BVP-2

pokus o modernizaci je Šakal. Jenže cena modernizace není nijak příznivá a stále je to kompromis (přetížený podvozek). Proto bych spíš pro AZ a mobilizaci nakoupil nějaké levnější ořezanější verze moderních BVP, např. doma vyrobené ASCOD nebo ojeté Mardery. BVP-2 skutečně nechat v původním stavu, pouze generálkovat a uložit jako poslední stroje, když už jiné nebudou.

Datum: 26.01.2018

Vložil: Arthur

Titulek: Re: Re: modernizace BVP-2

Zrejme nemyslel hĺbkovú modernizáciu "redesign" BVP-2 do podoby Šakala (Mexa), ale jednoduchšiu čisto slovenskú modernizáciu BVP (viď. posledná fotka):
https://forum.valka.cz/topic/view/199099/SVK-BPsVI

Datum: 27.01.2018

Vložil: Nene

Titulek: Re: Re: Re: modernizace BVP-2

ta modernizovaná Svatava stála nejméně 1,5mil €, přitom ochrana spodku je stále Level 1, tedy nic. Estonsko koupilo v roce 2014 ojeté CV90 za cenu 2,1mil€/ks to je zřejmě lepší cesta.

Datum: 27.01.2018

Vložil: Arthur

Titulek: Re: Re: Re: Re: modernizace BVP-2

Pokiaľ modernizované BVP (IFV) dosahuje 50+% životnosti nových BVP zostáva konštatovať, že pri omnoho nižšej cene môže byť pomer cena kvalita (efektivita) viac ako porovnateľný s novými BVP pričom obdobne to platí pri prípade tzv. estónskej cesty 44ks 7-8 ročných služby BVP CV-90 z přebytků nizozemské armády za 113 mil. USD uvedených v článku.

Avšak čo sa týka modernizovného BVP (BPsVI) tak podľa: https://vladimirbednar.blog.sme.sk/c/468070/modernizovane-bpzv-najmodernejsi-prirastok-os-sr.html

"Celkovo by v rámci tohto projektu mali obdržať pozemné sily do roku 2023 35 ks modernizovaných BPzV v celkovej cene do 44,5 mil."

tj. 1,27 mil EUR/kus (60,48% ceny nizozemsko/estónskych 7-8 ročných BVP CV-90 z roku 2014) a zároveň nezabúdajme, že s tej ceny treba odrátať ešte dane a odvody, ktoré ostanú v štátnej pokladnici SR nakoľko na modernizácii sa podieľajú SK spoločnosti tj. cca 1,00 mil EUR/kus (47,62% ceny nizozemsko/estónsko 7-8 ročných BVP CV-90 z roku 2014).

Inými slovami za cenu jedného 7-8 ročného nizozemsko/estónskeho BVP CV-90 z roku 2014) tj dnes 10-11 ročného sa takto zmodernizujú dve BVP-2.

Datum: 01.02.2018

Vložil: XY

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: modernizace BVP-2

No jo, mistr kopírovač...

Datum: 06.02.2018

Vložil: Nene

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: modernizace BVP-2

porovnávat modernizovanou Svatavu s CV-90 je jako porovnávat generálkovanou felicii se zánovním superbem. BVP-1 a 2 jsou zastaralé stroje, které trpí takovými nedostatky, že je žádná modernizace nenapraví. Prakticky nulová ochrana spodku, slabý motor a stísněný prostor výsadku jsou neřešitelné. Modernizované Svatavy možná dosahují 50% životnosti nového stroje po technické stránce, ale morálně jsou zastaralé už nyní.

Datum: 24.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: .

Jak je v textu uvedeno, navrhuji vynechat výsadek - a díky ušetřené hmotnosti a prostoru posílit pancéřování a zlepšit proti minovou ochranu
A oproti kolovým vozidlům má BVP obrovskou výhodu v průchodnosti, tu vnímám ostatně jako asi největší výhodu tohoto vozidla

Datum: 23.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: .

Neviem si pomôcť ale najidelanejšie vozidlo bojovej podpory v meste resp. aj mimo mesta je niečo na spôsob PANZER IV s krátkou hlavňou. Len ho zmodernizovať na podmienky r.2018 a pešiaci by ho milovali.

https://sk.wikipedia.org/wiki/Panzerkampfwagen_IV#/media/File:Bundesarchiv_Bild_183-J08365,_Ausbildung,_%C3%9Cberrollen_durch_Panzer.jpg

Datum: 22.01.2018

Vložil: hulvath

Titulek: Je to rozumne - takze to u nas nebude

Vyborny napad, jenze nase gumy a zemezradni politici se pripravuji na tu minulou valku. V symetrickem konfliktu velke intenzity - co se da predpokladat jedine NATO kontra Rusko - bychom si stejne ani neskrtli. Nasi lide ho ani nechteji, i kdyz se propagandisticke srackomety zoufale snazi udelat z Ruska obraz "rise zla". Na 99 % nas ale ceka asymetricky konflikt velkeho rozsahu a nizke intenzity. Pokud potencialniho nepritele nepustime v masovem meritku k nam, jak se to uz povedlo Svedum, Francouzum ci Nemcum, tak se daji cekat u nas takrikajic izraelske pomery - nutna vysoka bdelost, ostrazitost, trvale strezeni vseho duleziteho, sem tam mensi mela. Cili obraz konfliktu typicky vhodneho pro pechotu milicniho typu s max. takovouto tezsi vyzbroji -a spis jeste lehci a mobilnejsi. Takze vazeni, je hezke obdivovat masinky, ale bez slunickarske slepoty se je nejdrive treba zeptat kdo v ramci jasneho trendu vyvoje se crta byt nasim nepritelem a jaky je jeho styl boje.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Strikehawk

Titulek: Nevhodné použití

Obávám se, že autorem článku navržené využití BVP-1/2 je to nejméně vhodné z možných......
O nechráněné lafetaci ZU 23-2 ani nechci diskutovat, protože toto zjevně archaické řešení je tak na úrovni garážových výtvorů Islámského státu nebo ukrajinských slepenin......
Samotná realizace této navržené modernizace, jestli to jde modernizací vůbec nazvat, jde nejen proti posledním trendům ale není ani jasné v čem by jako měla být přínosem pro AČR. Náhradou údajně neperspektivní ráže 30x165mm (co na tom, že ruská ani německá armáda nemá s 30 mm nejmenší problém....viz PUMA a T-15) za mnohem méně výkonnější 23x 152mm určitě ne...
Jedno ze smysluplných řešení ukazuje příklad Finska. Minimální modernizace spočívající v implementaci termokamery, výměna komunikačních prostředků , úpravu vnitřního prostoru apod poskytuje optimální zvýšení bojového potenciálu za rozumné peníze....samozřejmě se počítá s využitím u záloh

Datum: 22.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: Re: Nevhodné použití

Myslím, že autor v článku odůvodňuje přechod od "třicítky" 2A42 k dvojčeti ZU-23-2, takže stačí číst. Jde mu schválně o menší výkon a větší kadenci. Autor se očividně snaží popsat svoji představu o možné přestavbě BVP-2 na lehké vozidlo palebné podpory, nikoliv představu o smysluplné modernizaci BVP-2.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Strikehawk

Titulek: Re: Re: Nevhodné použití

Jo já jsem autora pochopil.....ale tímto směrem fakt cesta nevede. Dva odlišné malorazove kanony není dobrý nápad.

Navíc není jasné čemu byl měl uvedeny prostředek být doplnkem....Pume s vysokou úrovni pancéřové ochrany? To asi ne

Datum: 22.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: Re: Re: Re: Nevhodné použití

Já to beru tak, že to autor myslel jako potenciální exportní zhodnocení vyřazovaných vozidel, nikoliv jako něco, co by mělo v této podobě sloužit u nás vedle BVP Puma. U nás na něco takového není místo.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Pepe

Titulek: ...

Dobré čtení na Militaryboxu, jako vždy. Upřímně jsem zvědavý co se v vyřazenými BVP-2 stane.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Jirka4form

Titulek: BVP-2

Jedná se o krásnou úvahu založenou na logickém úsudku. Obávám se však, že realita bude trošku jiná. AČR se pochopitelně bude chtít zbavit nepotřebných BVP, takže je přehodí za pakatel na některou soukromou společnost, a ta se bude snažit udat spíše surová vozidla, než aby se ještě crcala s nějakým vývojem něčeho co nepřinese zaručený vývar s minimem námahy. Ono je totiž velkou otázkou jestli by byla po nějak takhle zušlechtěných vozidlech větší poptávka. Ono je to podobné jak předělávat T-72 na BMPT - všichni jsou nadšení, všichni to hodnotí s respektem, ale skoro nikdo to nechce, protože se čeká na prvního blázna, který prolomí ledy. Myslím, že v Sýrii a Iráku nějaký velký obchod s touto technikou už nehrozí, a kdy přece jenom, tak to mají již pod palcem naši přátelé z USA a nepřátelé z Ruska. S Afričany to zase člověk nikdy neví, ti jsou jak korouhev, chvíli ano, chvíli ne, takže představují daleko větší obchodní riziko. Taková vozidla palebné podpory nekoupí ani česká a slovenská armáda, protože v jejich strukturách se s ničím takovým nepočítá, jedině, že by došlo k nějaké revoluci.
Technicky vzato se mi myšlenka vozidla palebné podpory (k novým BVP) s dvojkanónem Zu-23-2 na podvozku BVP-2 líbí, a klidně by mohlo jít i o dálkově ovládanou zbraň. S dostatkem peněz bych asi využit nerealizovaného modernizačního projektu BVP-M2 SKCZ Šakal, kde by místo věže Tura byla právě nějaká zvýšená věž s Zu-23-2 s velkou depresí i elevací doplněná řekněme o automatický granátomet a kulomet 12,7 mm. Další část Šakalů bych vybavil jako specilizovaná pásová průzkumná vozidla se schopností plavby. Ta totiž po nákupu těžkých BVP budou chybět. Na CV90 sice existuje jakási průzkumná verze, tu by však menší, rychlejší, mrštnější a plovoucí Šakal strčil do kapsy. Verze palebné podpory a verze průzkumu Šakala bez nějakého přepravovaného výsadku by byl ten správný druhý život pro BVP-2.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: Re: BVP-2

S těmito myšlenkami bych souhlasil. AČR a OSSR s BVP-2 nic světoborného dělat nebudou. Co si nenechají v nějakých zálohách prodají překupníkům, a Ti se budou snažit to udat v surovém stavu někde v Africe. Nějaké úpravy a předělávky budou zase pouze dílem místních "odborníků" za pomoci amerického plechu a svářečky.
Souhlasím také s myšlenkou, že BVP-2 by se daly teoreticky modernizovat do podoby nějakých podpůrných a průzkumných vozidel (ala Šakal), zde by však šlo o dražší záležitost, která se odklání od myšlenky autora úvahy o relativně levné předělávce BVP-2 na vozidlo palebné podpory pěchoty pro městské bojiště.

Datum: 22.01.2018

Vložil: Arthur

Titulek: Modernizácie BVP-čok (BPzV)

Oceňujem smerovanie autora k pretvopreniu BVP-2 na bojové vozidlo palebnej podpory s protileteckým dvojkanónom ZU 23 M avšak v článku mi absentuje byť reálnejšia čo i len zmienka o modernizáciách BVP-čok:

• BVP-M2 SKCZ alias IFV Šakal
https://forum.valka.cz/topic/view/160383/SVK-CZE-BVP-M2-SKCZ

• BVP Mexa
https://forum.valka.cz/topic/view/183339/CZE-BMP-MEXCA

• BVP-M1 CZ
https://forum.valka.cz/topic/view/170910/CZE-BMP-M1-CZ

svojím spôsobom aj OT
• MGC-1
https://forum.valka.cz/topic/view/115295/CZE-MGC-1

A v neposlednom rade reálny produkt zavedený v OS SR
• BPsVI
https://forum.valka.cz/topic/view/199099/SVK-BPsVI

Datum: 22.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Modernizácie BVP-čok (BPzV)

O těchto projektech vím. Článek ale není ani tak o BVP jako spíše o systémech palebné podpory na bázi BVP, proto jsem Vámi uváděná BVP, resp. OT nezmiňoval a uvedl jsem jen systémy obdobné

Záznamy: 1 - 30 ze 35

Vyhledávání