Klaus Fuchs - muž, který prozradil tajemství americké atomové bomby

Klaus Fuchs - je jméno, které se nesmazatelně zapsalo do oblasti dějin spojovaných se vznikem atomové bomby. Kdo to byl ten muž, o kterém se říká, že prozradil tajemství americké atomové bomby? Byl to profesionální špion? Nebo to byl naivní snílek ovlivněný komunistickou ideologií? Jedna strana ho proklíná pro obrovské množství zmařeného úsilí a finančních prostředků, a druhá ho oslavuje jako skvělého informátora. On sám osobně asi netrpěl velkými výčitkami svědomí na straně jedné, ani se nepovažoval za špiona na straně druhé. Byl to rozhodně člověk, který ovlivnil počátky atomové éry víc než se může na první pohled zdát, a na tom se shodnou všichni.

Klaus Fuchs se narodil ve vesnici Rüsselsheim poblíž Darmstadtu v Německu 29.12.1911. Jeho otec byl evangelický farář s vyhraněnými socialistickými názory, jenž se v roce 1912 stal aktivním členem německé SPD (sociálně demokratické strany). Názory a postoje otce ovlivnily pochopitelně i mladého Klause. Ten prožil spokojené a šťastné dětství. Ve škole velmi dobře prospíval a měl mimořádný matematický talent. Po maturitě začal studovat fyziku na univerzitě v Kielu. I zde ho profesoři považovali za vynikajícího studenta s jasnou budoucností v oblasti vědy nebo školství. V Kielu došel mladý Fuchs poprvé do přímého styku s fašisty. Stal se členem polovojenské organizace SPD a v ulicích města se utkával s bojůvkami "hnědých košil" SA.

V roce 1932 se sociální demokracie, aby zabránila zvolení Hitlera říšským prezidentem, vzdala vlastního kandidáta ve prospěch starého válečného hrdiny generála Hindenburga. Aktivistu Fuchse to však rozlítilo a dak to veřejně znát. Nabídl se jako řečník kandidáta komunistů. SPD nedisciplinovaného rebela bez otálení vyloučila.

                                                            Klaus Fuchs - 1933

                                               (foto: The National Archives UK / PD)

Fuchs však dlouho nezůstal bezprizorní a za několik málo dnů si podal přihlášku do komunistické strany. Situace v Německu se však začala dramaticky přiostřovat a být komunistou bylo životu nebezpečné. V únoru 1933, po fašisty připraveném požáru Říšského sněmu a zahájení muhutného tažení proti komunistům, byl na Fuchse vydám zatykač. V srpnu 1933 Fuchs utekl do Paříže. Kontaktoval svého bratrance, který pracoval v Anglii, a který mu pomohl se dostat prostřednictvím dalších známých na univerzitu v Bristolu. Zde Fuchs pokračoval ve studiu fyziky.

Fuchs studoval velmi pilně, ale nejen fyziku. Během dne byl obětavým vědeckým asistentem a večer pronikal do základů marxistické filozofie.

Po ukončení studia v Bristolu a získání doktorského titulu nastoupil Fuchs do laboratoří profesora Maxe Borna (taktéž uprchlíka) při univezitě v Edinburghu. Fuchs požádal o britské státní občanství, ale po vypuknutí války se v Británii začal šířit strach z německých špionů, takže i němec Fuchs se ocitl v internačním táboře na ostrově Man. Odsud byl poslán lodí do tábora v kanadském Quebecku. Británie - země, kterou začínal považovat za svou novou vlast ho zavřela za ostnatý drát spolu s nacisty, před kterými uprchl a pak ho ještě poslala za oceán.

                                                                 Max Born (PD)

V Quebecku se Fuchsovi podařilo navázat styk se sestrou Kristel, která již dříve emigrovala do USA a získala tamní občanství. Ta mu po určité době zprostředkovala kontakt na profesora matematiky Israela Halperina v kanadském Kingstonu, který mu pak posílal do tábora odbornou literaturu. Fuchs tak ani v táboře nezahálel a nestratil kontakt s vědou. Nestratil kontakt ani s Maxem Bornem, který za Fuchse několikrát intervenoval u úřadů a žádal jeho propuštění. Právě intervence Borna měla asi největší vliv na skutečnost, že byl Fuchs na konci roku 1940 z tábora propuštěn. Vrátil se opět do Británie do Edinburghu, ale již po pár týdnech dostal nabídku od Rudolfa Peierlse, aby přijal místo v jeho institutu v Birminghamu. Jeho novou prací měly být matematické výpočty jaderného štěpení. Klaus Fuchs se tak nevědomky ocitl v týmu pracujícím na nejtajnějším britském projektu s krycím názvem "Tube Alloys" (legování roury) - což nebylo nic jiného než vývoj britské atomové bomby. Je pochopitelné, že Fuchs byl před přijetím na novou pozici prověřován tajnou službou MI5. Ta však vyjádřila pouze lehké výhrady a vydala doporučení, aby Fuchs dostával informace důležité jen pro jeho vlastní práci, a aby konečný cíl projektu mu nebyl prozrazen. To však bylo podle Peierlse absolutně nemožné a Fuchs by musel být absolutní hlupák, aby nepoznal co je cílem tohoto snažení. I následné prověrky obstál Fuchs bez větších problémů, protože v červnu 1941 napadl Hitler Sovětský svaz a Velká Británie se stala jeho válečným spojencem. Všechna omezení vůči lidem s komunistickým smýšlením byla s ohledem na "východního" spojence oficiálně zrušena. 

Na podzim 1941 se Sovětský svaz nacházel v dosti kritickém stavu. Fašistická vojska se blížila k Moskvě a německé filmové týdeníky už hlásaly vítězství na východní frontě. Fuchs jako komunista to pozoroval s pocitem, že západní mocnosti dělají velice málo pro pomoc svému novému spojenci. Tehdy se rozhodl, že pomůže Sovětskému svazu, a to předáním výsledků bádání, na kterých se podílel.

Koncem roku 1941 potkal Fuchs v Londýně německého komunistického aktivistu a agenta sovětské tajné služby GRU Jürgena Kuczynského, s nímž se seznámil v roce 1933 v Berlíně. Naznačil mu, že by mohl dodat Sovětskému svazu mimořádně cenné informace. Kuczynski mu proto zprostředkoval styk s vojenským atašé na sovětském vyslanectví v Londýně Semjonem Kremerem. Tomu Fuchs zpočátku předával hlavně výsledky své vlastní práce prováděné v projektu "Tube Alloys". V létě roku 1942 získal Klaus Fuchs konečně britské státní občanství a tím se jeho pozice v týmu vývoje atomové bomby ještě více upevnila. Británie však nebyla jedinou zemí, kde běžel vývoj atomové zbraně. Svůj vývoj měla i země za "velkou louží". Tento vývoj se skrýval pod názvem "Manhattan". Velké Británie a USA postupně došly k dohodě o sloučení obou vývojových programů a atomová bomba měla vzniknout v Americe. Britským příspěvkem k vývoji bomby byla i skupina britských odborníků, která se měla zapojit do práce v Americe. Mezi těmito vyvolenými odborníky byl i Klaus Fuchs.

V roce 1943 začal Fuchs pracovat na projektu "Manhattan" na Columbia University v New Yorku. V srpnu 1944 se pak přemístil na oddělení teoretické fyziky v Los Alamos. Získal přístup k nejstřeženějším tajemstvím atomového programu, které znal pouze Robert Oppenheimer - řídící celého projektu a několik málo dalších vědců. Všechny své poznatky si pečlivě zapisoval a předával je Ruth Wernerové, což byla sestra Jürgena Kuczynského, a později zvláštní spojce, kterou byl Harry Gold. Zprávy končily v rukou Anatolije Jakovleva - sovětského vicekonzula v New Yorku.

V létě 1946 převzal Klaus Fuchs funkci šéfa oddělení pro teoretickou fyziku v nově založeném britském centru pro atomové bádání v Harwellu. V tomto období již intenzita předávání zpráv postupně klesala až v roce 1949 Fuchs veškeré styky se Sověty zcela přerušil. Již nebylo potřeba pomáhat, protože Sovětský svaz byl již jen kousek od vlastní atomové bomby a Fuchs to dobře věděl. Fuchs též začínal pociťovat, že jeho názory a postoje se začínají poněkud rozcházet s oficiální politikou Sovětského svazu a komustické strany.

V roce 1949 se podařilo americkým expertům po velkém úsilí rozluštit sovětské šifrovací kódy (projekt Venona). To umožnilo rozšifrovat i rádiové depeše mezi sovětskými diplomatickými místy z let 1944 až 1945. Některé depeše obsahovaly i zprávy o pokrocích projektu "Manhattan". Na základě těchto zpráv byla vytipována skupina osob, která mohla tyto informace Sovětům předat. Ve skupině podezřelých se nacházel i Klaus Fuchs. Postupem vyšetřování se podezření Fuchse stávalo stále jasnějším, ale FBI nemohla prozradit svůj zdroj informací a ohrozit výsledek práce luštilů kódů. Přes veškerou snahu se FBI nepodařilo získat žádné jiné důkazy, a proto se v září 1949 obrátila na britské kolegy v MI5. Jedinou možností, jak atomového špiona usvědčit, bylo jeho vlastní doznání. Tak se Klaus Fuchs dostal v roce 1950 do konfrontace se skupinou vyšetřovatelů pod vedením Wiliama Skardona. Skardonovi se podařilo po nějaké době vhodnou manipulací přimět Fuchse k doznání. Byla to zpověď, která neměla v dějinách tajných služeb obdobu.

Soud s Klausem Fuchsem se konal 1.3.1950 u Ústředního trestního soudu v Old Bailey v Londýně a probíhal podle anglického práva. Fuchs byl za svoji činnost odsouzen ke 14 letům vězení. V prosinci roku 1950 mu vláda odebrala britské státní občanství.

                                                             Klaus Fuchs - 1951

                                                              (foto: NARA / PD)

Klaus Fuchs byl propuštěn na svobodu v červnu 1959 za vzorné chování. Po opuštění věznice odjel na letiště, kde nastoupil do letadla polských aerolinií a odletěl do Německé demokratické republiky. V NDR dostal státní občanství a místo v institutu pro atomovou fyziku.

Klaus Fuchs zemřel 28.1.1988 a byl pochován s vojenskými poctami.

                                                                                  Autor článku: ing. Zbyněk Novotný

Uvedené dílo je chráněno zákonem č. 121/2000 Sb. (Autorský zákon). Kopírování díla nebo jeho částí a následné užití je bez písemného souhlasu autora zakázáno.