internetový armádní magazín

Nová BVP pro českou armádu - Part 1.

16.01.2018 08:55

Nejdiskutovanější akvizicí ministerstva obrany, resp. AČR je v současnosti plánovaný nákup nových pásových bojových vozidel pěchoty (dále BVP). Jde o jeden z nejvýznamnějších přezbrojovacích programů v celé polistopadové éře, který by měl AČR konečně umožnit přechod ze zastaralé výzbroje sovětského původu na moderní výzbroj původu západního a také západní konstrukční filosofie.

Předem je nutno podotknout, že sama akvizice nových bojových vozidel pěchoty je nutná. V současnosti provozovaná bojová vozidla pěchoty BVP-2 , resp. BMP-2 jsou totiž už zcela zastaralá. Nejde ani tak o věk těchto vozidel, která pocházejí z druhé poloviny osmdesátých let (leckde ve světě slouží ještě starší bojová vozidla). Jde především o jejich samotnou koncepci, která vznikla v době studené války a byla poplatná sovětské konstrukční škole. Bojová vozidla pěchoty BVP-2 jsou jen velmi lehce pancéřovaná, mají také nízký stupeň protiminové ochrany (tento faktor je přitom v současných konfliktech mimořádně důležitý). Nevýhodou je i omezený prostor pro výsadek. Pro moderní boj jsou proto vozidla BVP-2 naprosto nevyhovující a jejich nahrazení modernějším typem je více než na místě. Otázkou je, jak, v jakém počtu a jakým typem by měla být nahrazena.

 

Kolik BVP má Armáda České republiky mít?

Otázky vyvolává již plánovaný počet nově nakupovaných vozidel.  AČR ve svých plánech počítá s tím, že má být nakoupeno celkem 210 nových bojových vozidel pěchoty. Tento počet se ale zdá být příliš vysoký.

Je třeba si uvědomit, že nová BVP mají být určena coby náhrada za v současnosti provozovaná BVP-2. Ta dosud slouží v počtu 186 strojů u mechanizované brigády, vlastně jediného těžkého obrněného uskupení AČR. Vedle toho sice AČR disponuje ještě staršími BVP-1, tato vozidla ale nejsou běžně v provozu a armáda s nimi de facto nepočítá. Armáda jimi disponuje jen kvůli tomu, že se jí nepovedlo nikomu tato vozidla prodat. Častý argument, že nová BVP by měla sloužit i coby náhrada za BVP-1, je tedy zcela lichý.

                                                                        BVP-2

                                                  (foto: Jan Hermanek / CC BY-SA)

 

Pokud tedy mají být nová bojová vozidla pěchoty určena jako náhrada za BVP-2, pak se jejich počet jeví jako zbytečně vysoký. Nejde přitom jen o to, že počet nových vozidel je o cca 30 ks vyšší. Takovéto navýšení by částečně ospravedlňovalo dnešní výrazné zhoršení bezpečnostní situace, potřeba posílení obranyschopnosti České republiky apd. Jde však spíše o něco jiného.

Současná bojová vozidla pěchoty – a to právě ta, která jsou AČR nabízena – svými vlastnostmi, svými bojovými schopnostmi vysoce převyšují starší BVP včetně typu BVP-2. Moderní bojová vozidla pěchoty jsou mnohem výkonnější, disponují lepší, účinnější výzbrojí. Nejde přitom jen o samotnou ráži osazeného kanonu. Jde spíše o to, že současná BVP mají lepší pozorovací přístroje, lepší systémy řízení palby atd. I samotná kanónová výzbroj je výrazně kvalitnější. Silnější je i pancéřování. Bojová vozidla pěchoty díky tomu dnes mají nesrovnatelně vyšší bojovou hodnotu než starší typy, svými výkony se blíží lehkým či dokonce středním tankům. Vždy jsou ale tyto vyšší schopnosti vykoupeny vyšší cenou.

Především proto prakticky žádný stát, žádná armáda – a to včetně těch nejvyspělejších - nenahrazuje starší techniku modernějším typem v poměru 1:1. Běžným přístupem je, že nové bojové vozidlo pěchoty nahradí starší typy v poměru 1:3, v některých případech i vyšším. Případ české armády, která požaduje víc moderních BVP, než staršího a dosud provozovaného typu, je do jisté míry unikátní a vyvolává pochybnosti o celém programu.   

Počet 210 kusů se jeví jako příliš vysoký i v kontextu celkové velikosti armády, poměru vůči ostatním druhům vojenské techniky atd. Vždyť dnešní AČR má k dispozici pouze 30 modernizovaných tanků T-72 M4CZ (plus další nemodernizované tanky T-72 v záloze). Obdobně bylo na takřka naprosté minimum redukováno i dělostřelectvo, které podle posledních plánů má čítat celkem 48 samohybných děl. Většina těchto bojových systémů je navíc dnes zastaralá a také potřebují náhradu. Pokud by byl realizován nákup nových BVP v plné výši, lze oprávněně pochybovat, zda AČR bude mít dostatek prostředků i na další, neméně potřebné modernizační programy.

Z výše zmíněných důvodů je patrné, že počet 210 ks nových bojových vozidel pěchoty je neúměrný i v kontextu celkové velikosti a struktuře ozbrojených sil. Jako logický krok se proto nabízí nikoliv zrušení, ale celková redukce tohoto programu. Otázkou je, jak a na kolik kusů by program měl být redukován. Takováto redukce by pochopitelně znamenala značné snížení nákupní ceny. Jednotková cena systému by zákonitě byla o něco vyšší, přesto by celkově šlo o významnou úsporu prostředků jak při samotném nákupu, tak i během provozu těchto vozidel.

Je otázkou, jak by toto snížení objednávky mohlo být kompenzováno. Zcela běžným přístupem většiny armád je to, že moderní BVP kombinují s nějakým lehčím, levnějším, méně náročným systémem. Obdobný přístup by bylo možno aplikovat i v případě AČR.

 

Za co budou nová BVP nakoupena?

Jediným, dosud zveřejněným údajem je celková plánovaná hodnota kontraktu, respektive velikost prostředků, které byly na tuto akvizici naplánovány. Oněch zmíněných 50 miliard působí na první pohled impozantně (jde o největší akvizici AČR), právě velikost této částky vyvolává pochybnosti.

Je třeba si uvědomit, že oněch 50 miliard představuje takřka celý jeden roční armádní rozpočet, zahrnující všechny výdaje včetně provozních a personálních výdajů. Jistě, oficiálně je argumentováno, že v příštích letech dojde k zvyšování rozpočtu ministerstva obrany – a to nejen v absolutních částkách, ale i vůči HDP - a bude tedy i více prostředků. Po zkušenostech s vládou B. Sobotky, která se zavázala zvyšovat vojenské výdaje o 0,1% ročně a následně tento slib fakticky nerealizovala, lze ale o tom vážně pochybovat. Svou roli jistě bude hrát i fakt, že v ČR nastoupila nová vláda, což vždy provází určitá nejistota. Je tedy oprávněné se ptát, zda tento výdaj celé hospodaření resortu obrany nerozhodí.

V neposlední řadě je třeba zaměřit se na průběh kontraktu. Nikde se nehovoří o tom, jak konkrétně, jakým způsobem budou tyto prostředky vynakládány. Zda se půjde cestou postupných splátek (běžný přístup celé řady vlád, ale i výrobců vojenské techniky), do jak velkého časového rozpětí budou tyto splátky rozloženy (je běžné, že splátky jsou rozloženy na dobu třebas až 30 let, kontrakt by tak zasáhl i příští vlády). I tento faktor je pochopitelně důležitý.

Po zkušenostech z některých předchozích akvizicí (tanky, obrněné transportéry) je navíc třeba dopředu počítat s tím, že ona částka 50 miliard může být nečekaně, třeba i v průběhu kontraktu ministerstvem financí snížena. Vždyť celá řada ekonomů dnes varuje před tím, že brzy může dojít opět k nějakému ekonomickému poklesu, jak tomu bylo během ekonomické krize v r. 2008. V takovém případě by došlo k zásahu do státního rozpočtu – a byly by jistě osekány i prostředky ministerstva obrany. Je tedy opět oprávněné se ptát, zda plánovaná akvizice s tímto faktorem počítá.

Snad největším problémem je ale to, že hrozí nebezpečí, že ona částka 50 miliard nebude postačovat. Původně se hovořilo o tom, že těchto 50 miliard je nejen na nákup, ale i na celkové zajištění provozu nových BVP. Postupně, možná i vzhledem k tomu, že se v poslední době hovoří o možnosti nákupu mimořádně drahého německého BVP Puma, se z těchto 50 miliard jakýmsi podivným způsobem stala částka potřebná jen na samotný nákup. Potom by ale logicky chyběly prostředky na provoz nových BVP, přitom tento provoz bude výrazně dražší než u lehkých a levných BVP-2. Musely by tedy následovat další výdaje v hodnotě miliard – a je otázkou, zda s takovým výdajem rozpočet MO počítá. Hrozí možnost, že armáda nakoupí nová BVP – a nebude schopna je provozovat (i takové příklady ve světě existují). Oněch zmiňovaných 50 miliard tedy zdaleka nemusí být konečných.

 

Jaká BVP mají být nakoupena?

Otázky vyvolává i samo složení této akvizice. Prozatím byl zveřejněn toliko celkový počet poptávaných vozidel, tj. 210 ks. Bylo představeno, jaké konkrétní verze armáda požaduje (doprava pěšího družstva, průzkumná verze atd.)  Je otázkou, zda to je postačující.

Dosud např. armáda nedefinovala, jakou bojovou věží má být vybaven základní typ, určený pro přepravu pěchoty. Právě zbraňová věž přitom často tvoří významné procento ceny vozidla, někdy až 30-40%!

Především ale nebylo dosud zveřejněno, které verze jsou pro AČR prioritou. Hrozí tak opakování negativní zkušenosti s nákupem obrněných transportérů Pandur, kdy byly nakoupeny i verze, o jejichž oprávněnosti lze pochybovat – a naopak nebyly nakoupeny verze, které se dnes ukazují jako mnohem potřebnější (samohybné minomety). I třeba díky této zkušenosti by AČR, resp. MO měly již dnes definovat, které verze jsou pro něj nejpotřebnější – a kterých by se mohlo za nepříznivých možností vzdát, respektive je kompenzovat nějakým jiným, levnějším bojovým prostředkem.

Dosud ani nebylo představeno, jak mají vypadat jednotky, které by měly být novými BVP vybaveny. Zkušenosti ze zahraničí přitom ukazují, že s příchodem nových a výkonnějších prostředků se velikost a složení jednotek mění, většinou snižuje. Je možné, že i díky tomu by se dalo dojít k závěru, že nových BVP je potřeba méně. Snížení třebas jen o menší množství nových BVP by přitom vzhledem k ceně moderních BVP znamenalo obrovskou úsporu.

 

Jaké BVP je pro AČR nejvhodnější?

Tato otázka je pochopitelně asi nejdůležitější. Výběr nového typu do jisté míry určí tvář AČR na několik desetiletí dopředu. Takováto akvizice má navíc i významný politický a ekonomický dopad.

Předem je nutno říci, že moderních BVP, která připadají v úvahu, je relativně málo. V současnosti pásová bojová vozidla pěchoty vyrábí jen velmi omezené množství států. Na výrobu pásových vozidel pěchoty rezignovaly i takové velmoci, jako je Velká Británie (byť u ní je to poněkud sporné vzhledem k aktivitě firmy BAE Systems) či Francie; bojová vozidla pěchoty de facto momentálně nevyrábějí ani USA (typ Bradley již není vyráběn a jeho náhrada dosud nebyla vyvinuta).

Nelze počítat např. s novějšími ruskými BVP, která jsou třebas technicky zdařilá, ale jejich akvizice nepřipadá v potaz kvůli politickým důvodům (sankce kvůli otázce Krymu atd.). Z podobných důvodů nepřipadají v úvahu ani čínská BVP, takový krok by byl politicky neprůchozí. AČR si proto může vybírat jen z  omezeného množství typů.

Zatím již došlo k oslovení několika výrobců, kteří již také předložili své nabídky. Kandidáty na nové pásové BVP je tak německý typ Puma nabízený konsorciem PSM, další německý typ Lynx nabízený firmou Rheinmetall, německý typ G-5 nabízený firmou  FFG, původně rakousko-španělský typ ASCOD 2 nabízený dnes společností GDELS, švédské CV-90 nabízené firmou BAE Systems. Do soutěže jsou přihlášeny i turecká BVP, konkrétně typ Tulpar vyráběný společností Otokar a typ Kaplan 20 společnosti FNSS. Každý z nich má své výhody a nevýhody.

V poslední době je v médiích často zmiňován německý typ Puma. Dostalo se mu nejvíce reklamy, což je do jisté míry dáno velmi ofenzivním marketingem firmy. Vozidlu Puma se dostalo i určité politické podpory ze strany bývalého vedení ministerstva obrany. Přesto právě tento typ autor považuje za nejméně vhodné řešení.

                                                                        Puma

                                                    (foto: Katzennase / CC BY-SA)

 

Bojové vozidlo pěchoty Puma je bezesporu vynikající, mnohými odborníky je označováno za absolutně nejlepší. Disponuje mohutnou palebnou silou, vynikající ochranou a špičkové je i jeho přístrojové vybavení. Lze ale pochybovat, zda si jej má pořídit právě Česká republika.

BVP PUMA je nejtěžší ze všech současných klasických BVP, těžší jsou jen BVP vzniklá přestavbou tanků. Je faktem, že i ostatní, konkurenční typy se mu v průběhu vývoje hmotnostně přiblížily. Přesto je BVP Puma stále nejtěžší a jeho hmotnost by jistě velmi limitovala jeho použití jak na území ČR (únosnost mostů atd.), tak i při vojenských misích.

Ovšem snad ještě větší nevýhodou typu Puma je jeho vysoká cena. BVP Puma je v současné době nejdražším bojovým vozidlem pěchoty. Jeho základní systémová cena v současnosti převyšuje 8 milionů EUR. V plné podobě by pak tato cena byla ještě vyšší.

Především z tohoto důvodu BVP Puma dosud nedosáhlo žádného exportního úspěchu. BVP Puma nezakoupily ani bohaté Spojené arabské emiráty, kterým bylo nabízeno a pro které je přitom charakteristické velkorysé financování zbrojních programů. I proto se jeví jako velmi diskutabilní, zda tento typ má nakoupit mnohem chudší Česká republika.

Faktor vysoké ceny je dál umocněn celkovým počtem vozidel, který, jak již bylo zmíněno, autor považuje za zbytečně vysoký. Za vše hovoří srovnání s Německem. BVP Puma bylo příliš drahé i pro samotnou německou armádu. Ta proto jeho objednávku zredukovala na pouhých 350 ks. Jestliže osmdesátimilionové Německo s výrazně silnější ekonomikou a ozbrojenými silami čítajícími cca 160 tisíc vojáků nakoupilo pouze 350 ks těchto vozidel, pak se jeví jako poněkud neúměrné, aby 210 kusů nakupovala desetimilionová Česká republika s výrazně slabší ekonomikou, nižším HDP a armádou čítající cca 24 tisíc vojáků. Autor si uvědomuje, že toto srovnání je poněkud zjednodušující. Přesto je třeba brát jej na zřetel a lze na něj poukazovat, protože je pochopitelný i laikovi.

Dalším nabízeným typem je německé BVP Lynx. To má představovat levnější alternativu k výše zmíněnému BVP Puma. BVP Lynx je po technické stránce velice zajímavé. Existuje totiž ve dvou verzích, lehčí  KF-31 a těžší KF-41. Především těžší verze KF-41 je ale prakticky stejně těžká jako výše zmíněný typ Puma.

BVP Lynx je ovšem poněkud kontroverzní. De facto totiž představuje jen jakousi hloubkovou modernizaci staršího německého BVP Marder, které přitom pochází již ze sedmdesátých let minulého století. Což o to, takový přístup je běžný. Lze ale pochybovat o tom, zda takové staronové BVP je vhodné pro AČR. 

Pochybnosti vyvolává i cena. Zatím nebyla zveřejněna, přesto na základě zkušeností s jinou německou technikou lze počítat s tím, že bude také vysoká. Je ostatně možná příznačné, že toto BVP zatím žádný stát nenakoupil – a nenakoupila jej ani samo Německo, které přitom v současnosti navyšuje obranný rozpočet a početní stavy svých jednotek.

Další německý typ G-5, nabízený společností FFG, představuje poněkud atypickou konstrukci. Především je třeba upozornit na fakt, že toto vozidlo není bojovým vozidlem pěchoty. Jde de facto jen o obrněný transportér, tedy vozidlo bez kanonové výzbroje. Tuto výzbroj by jistě bylo možno doplnit, např. v podobě věže Samson, používané u obrněných transportérů Pandur. Takovýto krok by si ale vyžadoval další vývoj, který se přitom může nečekaně zkomplikovat a protáhnout. V neprospěch tohoto typu hovoří i fakt, že tento typ dosud existuje jen v podobě prototypu, Česká republika by tedy plně nesla riziko prvního zákazníka. Typ G-5 tak i přes určitou technickou zajímavost lze hodnotit jako méně vhodný. 

Dalším účastníkem výběrového řízení je BVP ASCOD, resp. ASCOD 2, nabízené nadnárodní společností GDELS.

BVP ASCOD bylo vyvinuto na počátku devadesátých let minulého století v rámci společného podniku rakouské firmy Steyr a španělské firmy Santa Barbara Sistemas. Jedná se tedy již o starší typ, což ale neznamená, že je toto BVP zastaralé.

BVP ASCOD i přes určitou svou nenápadnost stále patří ke světové špičce. Dalo by se říci, že splňuje všechny požadavky na moderní BVP. Disponuje velmi dobrou balistickou ochranou, vysokou průchodností. Jeho konstrukce byla prověřena dlouholetým provozem v rakouské a španělské armádě.

BVP ASCOD navíc neustále prochází technickým vývojem. Byly představeny nové, modernější varianty, ASCOD 32, 35 a ASCOD 42. Nejtěžší varianta byla navíc vybrána jako základ pro nové britské vozidlo Ajax (to ale není bojovým vozidlem pěchoty), což také ukazuje na jeho kvality. I díky této zkušenosti je zřejmé, že výrobce je schopen vytvořit na bázi typu ASCOD bojové vozidlo pěchoty zcela dle požadavků potenciálního zákazníka. To dokazuje i předvedení varianty ASCOD 2 s věžovým systémem SAMSON II, která představuje modernizovanou verzi bojové věže SAMSON, která je již v AČR provozována na obrněných transportérech Pandur. BVP ASCOD proto lze označit za jednoho z nejvážnějších adeptů na nové BVP české armády.

Významným kandidátem na nové české BVP je typ CV-90, původně švédský, dnes nabízený nadnárodní společností BAE Systems. BVP CV-90 lze považovat za velice vydařený typ. Původně bylo vyvinuto pro švédskou armádu, která jej zavedla ve významném počtu cca 500 ks. BVP CV-90 se dočkalo i celé řady exportních úspěchů, kdy si toto BVP zakoupilo Nizozemsko, Norsko a další. V neposlední řadě také bylo CV-90 nasazeno v zahraničních misích, kde bylo pozitivně hodnoceno.

BVP CV-90 v průběhu své výroby prošlo technickým vývojem, který umocnil jeho schopnosti. V návaznosti na zkušenosti z moderních konfliktů bylo posíleno pancéřování, zesílena byla i protiminová obrana. V důsledku toho ale narostla i hmotnost tohoto vozidla. Došlo i k zlepšení přístrojového vybavení, instalaci výkonnější pohonné jednotky atd.

Také v případě BVP CV-90 výrobce opakovaně prokázal jeho variabilitu, kdy BVP CV-90 bylo představeno s různou kanónovou výzbrojí, a to od ráže 30 mm až po kanon ráže 40 mm, používaný švédskou armádou. CV-90 je schopno zcela splnit všechny požadavky na moderní bojové vozidlo a tedy i naplnit potřeby AČR.

                                                                         CV90CZ

                                                       (foto: Karel Šubrt / CC BY-SA)

 

Své kandidáty do této soutěže vyslalo i Turecko, respektive firmy Otokar a FNSS, které dnes patří k předním světovým výrobcům obrněné techniky.

Bojové vozidlo Tulpar, nabízené společností Otokar, patří k nejmodernějším BVP současnosti. A dalo by se říci, že splňuje všechny požadavky na moderní BVP. Disponuje vynikající pancéřovou ochranou, kterou dál umocňuje i velmi zdařilé balistické tvarování.

Také výzbroj tohoto BVP, tvořená 30 mm kanonem, je velmi kvalitní. Podobně jako v jiných případech je navíc i zde možno použít výzbroj, resp. zbraňovou věž zcela dle požadavků a výběru zákazníka.

Největší nevýhodou BVP Tulpar je fakt, že dosud není sériově vyráběno. Nebylo dosud zakoupeno ani samotnou tureckou armádou, která své nové BVP teprve vybírá. Také v tomto případě by Česká republika nesla riziko prvního zákazníka.

Poněkud atypickou konstrukcí mezi nabízenými typy je další turecké BVP Kaplan-20, nabízené společností FNSS. Jeho atypičnost spočívá především v nízké hmotnosti činící pouze 20 tun, což je mezi moderními BVP do jisté míry unikát. Této nízké hmotnosti bylo ale dosaženo na úkor pancéřové ochrany, která je nižší než u výše uvedených typů. BVP Kaplan – 20 tak představuje jakýsi doplňkový typ, určený pro lehké jednotky – a nikoliv hlavní nosné BVP, jaké požaduje AČR. Z tohoto pohledu je typ Kaplan-20 pro AČR spíše nevhodný.

Handicapem obou tureckých typů je i jejich původ. Dnešní Turecko E. Erdogana se čím dál více odklání od někdejší prozápadní orientace Turecka – a směřuje k podobě autokratického, téměř diktátorského státu. Čím dál častěji lze zaznamenat hlasy, které zpochybňují členství Turecka v NATO. Nákup tureckého typu by tedy znamenal i politické komplikace.

                                                           

Závěr

Z výše zmíněného vyplývá, že zřejmě nejvážnějšími kandidáty na nové české bojové vozidlo pěchoty jsou typ ASCOD 2 a CV-90.

Zde je nutno říci, že tato vozidla jsou si velice podobná. Jsou si blízká svou koncepcí, ale také hmotností a úrovní pancéřové ochrany. Oba typy mají i velice podobnou výzbroj, která je navíc variabilní a je tak tvořena celou řadou zbraňových věží s kanony 30-40 mm. Oba typy si také již ve světě vydobyly značnou reputaci.

Je proto těžké rozhodnout, který z těchto typů je lepší. V potaz by měla být brána cena, ale také schopnost vyrábět tato vozidla na území České republiky (i v tomto směru jsou si ale tato vozidla rovnocenná), dostupnost náhradních dílů atd. K takovému zhodnocení ale autor pochopitelně nemá dost informací, když většina z nich je předmětem utajování.

Určitou chybou je možná právě to, že dlouhou dobu bylo toto výběrové řízení vnímáno jako souboj mezi typem ASCOD 2 a CV-90. Lze si klást otázku, proč byly osloveny jen výše zmíněné firmy, proč výběrové řízení nebylo širší.

Je faktem, že vhodných typů, které by mohly připadat v úvahu, je relativně málo. Přesto jsou tu ale i další možnosti. Dalším možným typem, který by mohl připadat v úvahu, je jihokorejské BVP K-21, vyráběné společností Hanwha Defence Systems. BVP K-21 představuje moderní BVP, které se výše zmíněným typům přinejmenším vyrovná. Disponuje odpovídající pancéřovou ochranou. Ta je vzhledem k použití modernějších materiálů dokonce lepší než v případě typů ASCOD a CV-90. Typ K-21 je v porovnání s konkurencí také lehčí - má pouze 25 tun. Vysoce lze hodnotit i jeho výzbroj, která je v základní variantě tvořena kanonem ráže 40 mm; pro výrobce by ale jistě nebylo problémem připravit i verzi s jinou výzbrojí, zcela dle požadavků AČR.

Výhodou typu K-21 je i jeho původ. Je faktem, že zeměpisně je Jižní Korea vůči ČR velice vzdálená. Na druhou stranu jde o demokratický prozápadně orientovaný stát, který není spojen s žádnými kontroverzemi, jako je tomu např. v případě Turecka. Ostatně, zbraně jihokorejské provenience nakupují i další státy NATO, např. Polsko, Norsko a Estonsko. V prospěch tohoto BVP hraje i technologická vyspělost Jižní Koreje, která by byla schopna nabídnout zajímavé offsetové programy, které by mohly přispět k dalšímu růstu schopností českého průmyslu.

Dalším, poněkud zbytečně přehlíženým typem je polské BVP Borsuk. Předem je nutno podotknout, že BVP Borsuk teprve prochází vývojem. BVP Borsuk svými vlastnostmi (hmotnost, úroveň pancéřové ochrany) a svými ofenzivními schopnostmi je přinejmenším srovnatelné s výše uvedenými typy. BVP Borsuk navíc bude vyráběno ve dvou variantách, přičemž lehčí varianta o hmotnosti 25 tun bude mít dnes poměrně vzácnou schopnost plovatelnosti. I díky tomu by mohlo být pro AČR velmi zajímavým kandidátem na nové BVP. Lze si proto oprávněně položit otázku, proč se Česká republika nepřipojila k programu vývoje tohoto BVP, když oba státy jsou členy nejen NATO, ale také Visegrádské skupiny – a oba státy také opakovaně hovoří o potřebě spolupracovat ve vojenské oblasti. Právě společný vývoj BVP by přitom byl vynikajícím vzorem takovéto spolupráce, do které by se navíc mohly zapojit i další východoevropské země. I dnes by navíc možná šlo program nákupu nových BVP odložit (když už akvizice byla odkládána tak dlouho, jistě by mohla počkat ještě dva či tři roky) a počkat si na zcela nové BVP Borsuk.

Na úplný závěr si autor dovoluje jedno upozornění. Jedno z výše zmíněných BVP, typ CV-90 ve verzi s 35 mm kanónem, bylo nedávno pořízeno estonskou armádou. Estonská armáda si ale nepořídila stroje z novovýroby, nýbrž z přebytků nizozemské armády. Bylo nakoupeno 44 vozidel (plus šest vozidel technického zabezpečení), která přitom v některých případech mají za sebou jenom 7-8 let služby a mají tedy před sebou dlouhou technickou životnost. Přesto byla tato BVP pořízena velice levně, pouze za 113 mil. USD. Jednotková cena je tedy ani ne na polovině nového BVP CV-90.

Obdobně by přitom mohla postupovat i Česká armáda, resp. AČR. Jistě, vozidla nabízená nizozemskou armádou by nepostačovala svým počtem. Bylo by ale možno je skombinovat se stroji z novovýroby, takže by stále šlo o velmi levné a přitom efektivní řešení.

Ostatně, lze si položit otázku, proč téměř vůbec nedochází k nákupům starší, přebytečné techniky z ostatních států NATO, přestože je to přístup, který používají i další, východoevropské země (pobaltské státy, Rumunsko, Bulharsko). Je přitom zřejmé, že tento přístup by vedl k úspoře prostředků, které by pak mohly být využity jinde. Armáda České republiky by si přitom takový úsporný, ale efektivní přístup zasloužila.

 

 

                                                                                                        Autor článku: David Khol

 

 

Diskusní téma: Nová BVP pro českou armádu

Datum: 17.01.2018

Vložil: Ztak

Titulek: Spoločný R&D made in Czechoslovakia

Jednoznačne mi tu chýba analýza trendov (nákupnej novej techniky / modernizácie) susedných krajín Poľsko / SR / Ukrajina a Rusko previazaných na potenciál spôsobilosti výskumu a vývoja domáceho obranného a bezpečnostného priemyslu pri návrhu nového pásového BVP resp. modernizácie súčasných BVP1,2.

V tomto kontexte sa mi diskusný príspevok "Domácí průmysl" od Classix zdá zaujímavo podnetný.

Pokiaľ modernizované BVP (IFV) dosahuje 50+% životnosti nových BVP zostáva konštatovať, že pri omnoho nižšej cene môže byť pomer cena kvalita (efektivita) viac ako porovnateľný s novými BVP pričom obdobne to platí pri prípade tzv. estónskej cesty 44ks 7-8 ročných služby BVP CV-90 z přebytků nizozemské armády za 113 mil. USD uvedených v článku.

Naozaj som veľmi zvedavý ako tento tender na 210 ks BVP za 50mld KČ odborne zvládnete v čase politickej krízy.

Datum: 17.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Spoločný R&D made in Czechoslovakia

V Rusku, Ukrajině, SR a vlastně i Polsku se neděje nic zajímavé ohledně BVP. Polský Borsuk je zatím jen demonstrátor. To samé ruský prototyp Kurganěts nebo T-15. V tomhle se opravdu nemá smysl inspirovat. MO a AČR chtějí nové, ověřené a zavedené vozidlo - žádné experimenty. Dokud se to nezmění, tak nemá šanci ani ten Wolfdog atd. Osobně jsem rád, že nefantazírují a stojí nohama na zemi. Tedy že chceme koupit co už je na trhu.

ps. na Wolfdog jsem moc zvědavý, ale zavádění do AČR beru moc fantaskně

Datum: 17.01.2018

Vložil: Ztak

Titulek: Re: Re: Spoločný R&D made in Czechoslovakia

Aj omisívne konanie z hľadiska plnenia vyžaduje len opomenutie konania alebo nečinnosť. V danom kontexte všetky tieto krajiny v podstate modernizujú (niektoré hromadne, niektoré kusovo) súčasné pásové BVP pred zavedením svojich nových alebo tzv. "join venture" (zabezpečenie sériovej výroby) alebo sú ešte len v štádiu R&D.

Datum: 17.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Spoločný R&D made in Czechoslovakia

O takovém srovnání jsem uvažoval, jenže pak by článek byl neúměrně dlouhý. Obecně mohu konstatovat, že nejen v ČR se v tomto směru dějí absurdity. Stačí se třeba podívat na Polsko, kde byly s velkými náklady vyvinuty typy Anders a BWP-2000 - a následně nebyly vůbec zavedeny

Datum: 16.01.2018

Vložil: Strikehawk

Titulek: Tuseny výsledek tendru

Bohužel mě článek naplnil pesimistickou vizi ze vše opět dopadne jako vždy ..... AČR koupi jako platformu to nejhorší (v daném případě CV 90) ověsí to jako vanocni stromek různými doplňky a ve výsledku se všemi provizemi a úplatky to vše bude mnohem dražší než údajně předrazena Puma..... a to jsem si na základě kusych zpráv z výsledku zkoušek dělal iluze ze se GŠ a MO konečně poučili a koupi to nejlepší dostupné tedy PUMU
Jinak v rozboru souhlasím s Radkem......
Jenom bych dodal :
1) domácí vývoj
Domnívám se ze jsme technologicky schopni nové BVP vyvinout vyjma některých specifických komponent ( termokamera apod ). Dokonce i v případě powerpacku bych věřil ze Dosud existují kapacity ho technicky dotáhnout do zdarneho konce, stejně tak věž, SRP atd. Mnohem větší problém je ve zdejším korupčním prostředí , nízké politické podpoře, nedostatku projektového know-how a zkušenosti a nulové politické schopnosti vyjednat zapojeni dalších zemi ( tím nemyslím Polsko ale SR s kterými si pořad plácáte po zádech jací jsme spojenci partneři a sousedi ale v reálné kooperaci skutek útěk, Maďarsko, Rakousko apod
Ve výsledku by nás naše domácí BVP vyšlo dráž než pozlacena Puma

2) kooperace s Polskem
Špatný scénář...Poláci si jdou svoji ne moc inspirativní cestou a dělat jim partnera s jejich nízkým technologickým know how a pod jejich vedením se mi teda vůbec nelíbí

Datum: 17.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Tuseny výsledek tendru

plně souhlasím. Jen doplním bod 2) že polské projekty jsou taky podfinancované, což je asi jejich největší problém. Chtějí hodně muziky za co nejmíň peněz. U nás budeme rádi pokud budeme mít 200 nějakých nových BVP (nejspíš těžké). Poláci oproti tomu potřebují pár tisíců vozidel - musí tedy řešit úplně jiná cenová omezení ale třeba i věci jako plavbyschopnost. To jsou asi i důvody, proč sme ze spolupráce s nimi odstoupili. Navíc my chceme vozidlo co nejdřív (oni ne).
Domácí vývoj třeba Wolfdog, by byl cool, ale počítejme s tím že nás vyjde draho jako Puma, možná i víc a výsledek je otázkou.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Golob

Titulek: BVP

Přes všechno uvedené bych dal přednost domácímu vývoji nového BVP, které by bylo ve větší míře šito na míru AČR a OSSR, a které by stavělo na zkušenostech s nabízenými zahraničními BVP. Jako základ bych asi vzal turecký Tulpar, to je moderní BVP s jasnou filozofií, jednoduchou a maximálně účelnou konstrukcí, které si na nic nehraje, je strojem na zabíjení a ne Mercedesem do výkladní skříně.
CV90 i ASCOD si sebou táhnou svoji ne zrovna krátkou historii a jejich konstrukce jsou i s novými skořápkami stále poplatné době svého vzniku. Aby se to změnilo muselo by se přistoupit k "radikálním řezům" jako to udělali Britové při vývoji Ajaxe, kterého je již možno opravdu považovat za nový stroj. Britové si pro přepracování zvolili ASCOD, protože byl pro tento účel lepší než CV90, byl jednodušší a neměl takové sklony k nárůstu hmotnosti prováděnými úpravami.
Pořídit CV90 nebo ASCOD je podobný případ jako pořízení Pandurů. Ve chvíli kdy si je ČR koupí se nad daným typem "zavře voda" a přijde se s něčím novým a lepším.
Puma je mladší, modernější a je dělána s německou vervou a chutí po vysoké kvalitě. Je bezesporu nejlepším BVP v nabídce, ale je složitá a ne prostá chyb. Již jenom silně asymetricky umístěná věž, která uspoupila vnitřnímu uspořádání vozidla působí poněkud podivně až úchylně. Opravdu úchylně působí její vybavení kulometem kalibru 5,56 mm, které bude nutné předělat. Puma je na světě již řadu let a stále nedisponuje systémem PTŘS. Ano, zkouší se, zkouší, ale nějak se nemůže dozkoušet. Umístění věže, její tvar a nedořešené umístění PTŘS přivodí též problém s aktivním obranným systémem, který si doba určitě vyžádá.

Datum: 16.01.2018

Vložil: JiriR

Titulek: za sebe

S autorem souhlas v tom, že chybí zadání přesně specifikace verzí – verze a počet. Ale ani Ascod ani CV90 bych za favority obecně nepovažoval…ono hodně záleží jaká verze, jak moc našlapaná-pokud ty nejlepší seš na ceně Pumy-pokud je tomu tak, tak to jen podtrhuje fakt, že MO a AČR bez rozdílu je banda p.tomců….podívej se na zjevenou pravdu: jejich společnou práci… Dále..Ten počet 210 ks beru tak, že pandurů se pro podobně velkou brigádu původně chtělo mezi 180-250..nakonec zůstalo u 107 ks. Když srovnám polské síly, které se opírají o masovou kombinaci tanků a totálně zastaralých BVP1 (mj.-mají samozřejmě i Rosomák), kdy BVP1 např. v městě občas objeví dávno pochované výhody- např. průraznost kanónu 73 mm proti stěnám, ale jinak pro klasické bojiště je úrovni transportéru-palebnou sílu dodávají tanky, tak právě proti takovému mixu je nutné mít špičkové BVP když už to máme s tanky tak jak to máme.. (co se mně týče říkám, že analyzovat je potřeba hlavně sousedy.. (!))

Datum: 16.01.2018

Vložil: pro autora

Titulek: Re: za sebe

Jinak článek super, těším se na „part 2“. (pozjišťuj něco o wolfdog-aktuality) Je zajímavé, že rusové modernizují BVP2. Trochu možná okomentovat procesy výběrek na MO- viz vrtulníky, radary- chybějící promítání nových strategií a koncepcí do nákupu techniky. Jinak tahle armáda nemá chuť se silnou (viz. maďaři, poláci)..této armádě se rozpadá vše na co se podívá a neví jak utratit těch pár miliard navíc co teď má..“neví co včil“

Datum: 16.01.2018

Vložil: Classix

Titulek: Domácí průmysl

Alfa omega tohoto tendru by mělo být zapojení domácího průmyslu z hlediska ekonomiky. Jak za první republiky tak za dob ČSLA, tak i tenkrát se výběrové komise zaměřovaly hlavně na zapojení domácího průmyslu viz. příklad současné Polsko. Montáž z krabice ať už ve VOP nebo u Strnada, tak to dopadne jak z modernizací T72 nebo nákup Pandurů, nahradní díly se budou schánět všude možně a na dvoře bude stát hromada drahé techniky. Mimochodem do dnes nechápu jak zbrojní velmoc jak ČR nebo Slovensko může nakupovat něco z venku. Pořád je to jenom svařenec a pokud lidi neumřeli(což možná už jo když tu armádu vidí) a jsou tady firmy dokázaly např. dát dohromady nepodařený projekt BVP-M2 SKCZ nebo koncept OT Zubr, jsem si 100% jistý že z nějakou rozvojovou pobídkou jsou schopni dát dohromady návrh na vozidlo BVP které odpovídá současným trendům a potřebám AČR.
Můj návrch je z generálkovat BVP2 (pokuď ovšem neplánujeme ofenzívu na Moskvu) a osadit senzorama (finský model), které odpovídají potřebám současného bojište. Ministerstvo obrany (z ministerstvem průmyslu) ať vypíše projekt na domácí BVP a z návrhů vybere dva, které finančně podpoří ve vývoji a v parametru definuje např. 70 procent zapojení českého průmyslu.
Pokud někdo má tendenci nakupovat BVP v ceně 8mil. Euro tak jenom připomenu, že to je cena moderního tanku, u modelu T90 dvou.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Domácí průmysl

Tvůj nápad splňuje projekt Wolfdog od Zetor Engineering. Nejsem si jistý zda nemá být představen demonstrátor už letos (nebo až za rok ?). Konstrukce je česká (podvozek jako Puma), ale motor, převodovka, výzbroj a asi i většina elektroniky se stejně musí dovést. Samotná konstrukce nevypadá vůbec špatně, ale nejsem si jistý zda je to ideální věc pro AČR. Aby se neopakoval scénář s Breny, kdy pořádně odladěná byla až drhá várka.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Classix

Titulek: Re: Re: Domácí průmysl

Ano souhlasím že motor a převodovka je nad naše síly, ale zbytek neexistuje že by se tu nevyrobilo když se platí za myslivecké posedy 300t. I přes to že se financoval Bren1 a zbraň nestála za nic, respektivě pořád to v konečném důsledku je lepší zbraň než polské puškové projekty AK nebo německá g36. Tak druhá verze je špičková zbraň a peníze se do ekonomiky vrátí přes exportní prodej, mimochodem vůbec bych to zbrojovce nedával za vinu když 20 let nebyla od armády na tuto zbraň poptávka a nebyl vývoj. K tomu zbrojnímu průmyslu jenom připomenu Srbsko, méně obyvatel, horší ekonomika a pořád se snaží za podpory státu a to i přes armádní kusové odběry držet soběstačný zbrojní průmysl. Jenom připomenu jak dopadl Let L-610, hotové letadlo a i přes to, že letadlo tohoto typu armáda potřebovala, letoun skončil to ve šrotu.
Pořád jsou okolo armády různé zájmové skupiny, které se snaží rychle zbohatnout viz Kalousek, Dalík a jiní. A přitom ta armáda je v dnešní době "cirkus plechowy".
Ok nebudeme mít Mercedes nebo BMW mezi BVP, ale jsem přesvědčen že Škodovku dokážeme vyprojektovat a vyrobit samy. (Ne složit, to umí každý Ind)

Datum: 16.01.2018

Vložil: Fero

Titulek: Re: Re: Re: Domácí průmysl

Neviem, či Bren je špičková zbraň, ale cenu teda špičkovú má ...

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: CV90

Porovnání mezi CV90 a Pumou trochu rozvedu. V roce 2002 probíhaly zkoušky vozidel, které by mohly u Bundeswehru nahradit zastaralá vozidla Marder. Tehdy byla zkoušena různá vozidla (mimo jiné i Marder II) a předvedeno bylo i upravené švýcarské vozidlo CV90 (CV9030CH). Komise kritizovala jeho nedostatečnou ochranu dna korby proti minám, vysokou váhu vzhledem ke špatné balistické ochraně korby, a nedostatečný potenciál ku zvyšování hmotnosti (přídavné pancéřování). Bylo vyhodnoceno několik možností, ale CV9030CH byl nakonec odmítnut a skončil na posledním místě všech testovaných vozidel. Vzhledem k tomu, že žádné z vozidel splňovalo německé požadavky, byl zahájen projekt Neuer Schützenpanzer. Projekt využíval některé prvky z projektu NGP (těžké pásové platformy) a byl několikrát přejmenován. Nějprve nesl název Panther, později Igel a nakonec Puma.

Od té doby bylo i CV90 vylepšeno (viz verze pro Norsko) ale když to přeženu, tak on i ten Lynx je masivně překopaný Marder. Některé nedostatky se ale vyřešit nedá. Dodejme, že ono i to vozidlo nabízené němcům bylo hodně upravené oproti původní švédské CV90 (!) Doporučuju tento článek (byť v AJ):

https://below-the-turret-ring.blogspot.cz/2017/09/czech-army-prefers-puma-searches-t-72.html

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Puma

O Pumě jsem toho psal dost a v textu vidím spoustu nesrovnalostí. Německo nezůstává jen u 350 vozidel, ale po jejich dokončení mají být objednány další (vylepšená várka a speciální vozidla). Ty jsou nabízeny i pro AČR a výroba by probíhala souběžně (časově se to kreje). U ceny za vozidlo Puma vychází autor z tendenčního pohledu na cenu, ale do ní byly započítány i vývojové náklady atd. Navíc PSM dobře co chceme a za kolik to chceme. Pumy jsou nabízeny i Chorvatsku a budou i Austrálii. Víc se mi to rozmazávat nechce.

Pokud jde o CV90, tak ten stroj je už nemoderní a doporučuji si víc zjistit o starším švýcarském tendru. Mechanicky dopadlo dost bídně, vyhrálo jen cenou a vozidlo muselo být dost překopáno (posíleno a prodlouženo). CV90 bylo rovněž nabízeno Německu, kde rovněž neoslnilo. V Británii propadlo atd. Dnes již zkrátka nedostačuje - nové kupuje jen Norsko.

ASCOD by mohl být zajímavý, ale v tuzemsku absolutně podcenili marketing a představené vozidlo je až moc "low-cost" verze. Úplně bych nepodceňoval ani Lynx, minimálně věž je na velice vysoké úrovni. Pokud jde o další kandidáty, tak Turci nereagují nebo vyčkávají, Italové a Izraelci ani neposlali RFI. Korejci jsou otázkou, ale nejspíš neměli zájem.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: Re: Puma

OK ale ak sa kúpi PUMA, za čo sa zmodernizuje delostrelectvo, tanky, PVO, stará infraštruktúra, ...? Buď kúpite supermodernú PUMU a s ňou iba priemerné ostatné zbrane lebo na dostatočne moderné už nebudete mať, alebo kúpite iba dostatočne moderné BVP a ostanú vám peniaze aj na ostatné tiež moderné zložky armády aj keď to nebude absolútna špička. U nás sa hovorí "lepší vrabec v hrsti ako holub na streche"

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Re: Puma

To si nemyslím, doposud se nekoupilo prakticky nic nové, přitom prostředky byly a často i jsou vyčleněné. Navíc se často jedná jen o jednotky miliard. Tanky se mají řešit až v roce 2025 a budeme rádi pokud se něco vyřeší a objedná v roce 2030. Do té doby chce MO jen udržovat starší T-72 (obou verzí). Radary MADR už měly být dávno nakoupené, rakety jsou otázka, ale tam taky nejde o horentní sumu. Nákup 50 nových houfnic by vyšel nemálo mld. ale tam je otázkou zda se nenakoupí jen malý počet azbytek jen modernizace Dan. Tenhle plán byl taky jen za pár miliard.
Pokud jde o BVP, tak bych se držel plánu 210 vozidel za 50 mld. Přeci jen Pandurů se taky nakoupilo jen málo a specializované verze citelně chybí (musí se dokupovat). Navíc zas tak moc by se neušetřilo (na zázemí). Puma bude lehce dražší, ale dokud nemám přesnou nabídku od PSM, tak nemá smysl cokoliv hodnotit. Představená Puma byla nejdražší, ale taky je osazená nejmodernější elektronikou a systémy. Tedy je potřeba porovnávat vozida ve stejné konfiguraci. Elektronika je drahá stejně jako pro CV90 a železo taky.
Aktuálně armáda nemá pořádnou bojovou techniku, tak nová těžká BVP by znamenaly pořádný posun bojeschopnosti AČR. Kočkopes že nakoupíme 100 ASCODů bez věží ve verzi OT, třeba za poloviční cenu, by byl akorát trapas.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Puma

Německo původně chtělo nakoupit 420 vozidel. Objednávku seškrtalo na 350. Další vozidla se neplánují, jen menší množství speciálek. Samozřejmě, nelze vyloučit, že k nějaké další objednávce dojde - kvůli podpoře domácího průmyslu atd.
U ceny vycházím z veřejně dostupných zdrojů. Jen tak mimochodem, každý výrobce si samozřejmě do ceny započítává náklady na vývoj, nikdo nedá x milionů do vývoje jen tak pro srandu. Ale jak říkám, týká se to všech výrobců a všech vozidel.
Co se týče srovnání s CV-90. Nechci se zde nějak rozepisovat, to bych se jen opakoval. Je faktem, že nové kupuje nyní jen Norsko, CV-90 se ale účastní i dalších tendrů. Ale Pumu kromě samotného Německa dosud nenakoupil nikdo

Datum: 16.01.2018

Vložil: Alex

Titulek: .

Super článok plný rozumných argumentov ťažko spochybniteľných

Datum: 16.01.2018

Vložil: Deutschmann

Titulek: Re: .

No článek je trochu tendenční, ale nedivím se mu. Porovnává různě vybavená vozidla. Pokud by se provedl tendr s podmínkami: Tento typ kanonu, takovéto elektronické vybavení, tak pak zjistíte že rozdíl mezi CV90, a PUMOU bude cca 10%. Elektronika je to nejdražší co na těchto strojích je. Železo stojí plus mínus stejně.

350 vozidel PUMA je jen objednávka číslo 1 (téměř vše je ve verzi BVP). Následovat budou další objednávky na speciální nástavby. A těch bude také dost.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Otazník

Titulek: Re: Re: .

Souhlas

Datum: 16.01.2018

Vložil: David

Titulek: Re: Re: .

Několikrát opakuji, že každé z uvedených BVP lze osadit různými věžemi atd. Jde tedy spíše o obecné srovnání, kdybych to bral do detailů, tak by to bylo takřka na knihu. Jen tak mimochodem, deset procent mi připadá jako hodně velký rozdíl

Datum: 16.01.2018

Vložil: Otazník

Titulek: Re: Super článek?

Počet 210 ks? Tak například, 74. lmp Bučovice dnes na LMV Iveco bude plně přezbrojen na nová bvp.
Cena PUMY? Cena všech jmenovaných strojů v případě stejné výbavy bude cca obdobná.
Jinak souhlasím s RASEm. Tento článek, ať se snaží tvářit objektivně je zcela neobjektivní.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Militarybox

Titulek: Re: Re: Super článek?

Aniž by jsme souhlasili se vším co článek obsahuje, označit ho za zcela neobjektivní je poněkud "silné kafe". Spíš si myslíme, že spadá do hlavního názorového proudu a dost se drží (a to zcela oprávněně na základě logických vývodů) velké pravděpodobnosti, že bude pořízen jeden z typů - CV90, ASCOD. Zbožná přání nelze považovat za objektivitu.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Re: Re: Super článek?

Článek je dobrý jako souhrn dostupných informací (co se dokola objevují i jinde) - viz předražená Puma atd. Doporučuju se kouknout na kolik vyjde Brity AJAX (což je překopaný ASCOD), tak výsledek je ještě draží než Puma (pro BW). Mediální masáž mělo a často i má lepší BAE s CV90, tady si tedy není nikdo nic dlužen. GDELS poněkud zaspalo a poněkud překvapivě nejsou aktivní. Osobně nevím co podle vás deklasuje Pumu nebo Lynx natolik, že by měl být favoritem CV90 nebo ASCOD.
Zrovna BAE si trhlo dost velký trapas v Británii ohledně podmazávání, tak třeba to zkusí i tady... pak bych v jejich úspěch i věřil. Ohledně úplatků se GDELS onehdy ztrapnil s prodejem Pandurů pro AČR.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Militarybox

Titulek: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Pokud využijeme neoficiálních "kamarádských" informací z MO, tak na tamních chodbách a v kancelářích se hovoří o třech typech - Puma, ASCOD, CV90. Volba Lynxe by podle tohoto byla překvapením. Pumu proti dvojici ASCOD, CV90 deklasuje pouze na samém začátku ovlivněné podvědomí, že je její cena je někde jinde, a že bude pro nás drahá. Právě velkým cenovým rozdílem si nejsme zcela jisti, protože nemáme dostatečné povědomí o zkutečných cenových relacích a ve výsledku bude hodně záležet na požadovaném vybavení, umění vyjednávat a dalších okolnostech kolem případného kontraktu. Jsme toho názoru, že špičkově vybavený ASCOD může být klidně dražší než běžná Puma, a že AČR by se měla povznést nad některé cenové malichernosti a koupit především stroje špičkové vyhovující potřebám.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Tak co si budeme povídat, ony všechna tři vozidla jsou lepší než současný stav a vyloženě ostudu by neudělalo ani jedno. Co jsem zachytil, tak vojáci samotní hodnotili Pumu jako nejlepší představené vozidlo, ale to byla údajně i Patria v porovnání s Pandurem .)) Zajímavé ekonomické výhody (spolupráce v jiných zakázkách) nabízí jak PSM tak i BAE, ale GDELS mlčí.
Mě hlavně na tom článku praštila do očí ona myšlenka nakoupit menší počet vozidel, aby bylo na jinou techniku. To by bylo úplně špatně. Přeci jen MO plánuje 210 vozidel + opce na poloviční počet. To už by mohla být velice slušná síla

Datum: 16.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Právě to ale dělají prakticky všechny armády. Např. Rusko nenakoupí tolik nových BVP Kurganec jako starých BMP
Slušná síla. Já si kladu otázku, zda AČR na tuto slušnou sílu má peníze a zda tuto sílu dokáže také využít, zda má peníze na její provoz atd

Datum: 16.01.2018

Vložil: Rase

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Těch 50 mld. bude stejně ve splátkách, tak se to rozmělní. Pokud AČR nezvládne provozovat 200 vozidel, tak nezvládne ani 100 nebo 50. Pak nemá smysl pořizovat nic nového (ani tanky, houfnice atd.) ale radši ať armádu zruší. Zajištění financí na nákup je věc politické vůle. Na jiné věci stát vynakládá víc prostředků. Rozhodně to není ruinující suma. Rusko bych do toho netahal - ti se pohybují v úplně jiných počtech veškeré techniky. Tak jako v USA, i u nich by byl problém nahradit všechna BVP nebo tanky něčím novým. U nás ten problém nemáme, jelikož nám jde o malé počty.
ps. článěk pěkně nakopl diskusi

Datum: 16.01.2018

Vložil: Golob

Titulek: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Celkové výkony nových vozidel dovolují původní větší počty nahrazovat počty menšími, ale určitě existuje nějaká spodní hranice, aby výsledek dával nějaký smysl a nešlo o předváděcí mikroarmádu. Počty bojových vozidel pěchoty nelze jednoduše vázat na početní stav živé síly. Velké armád mají kromě BVP ještě další bojové prostředky, které malé armády nemají a musí se nutně opřít o BVP. Domnívám se, že AČR zvolený počet BVP je rozumný, pokud vezmeme speciální verze možná i malý, protože kolových Pandurů bylo pořízeno značně pod plán.

Datum: 16.01.2018

Vložil: Otazník

Titulek: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Souhlasím s RASE

Datum: 17.01.2018

Vložil: Autor

Titulek: Re: Re: Re: Re: Super článek?

Co se týče Ajaxe. Je třeba si uvědomit, že je to průzkumné vozidlo, maximálně našlapané elektronikou atd. Z toho vyplývá jeho vysoká cena a srovnávat ji s cenou BVP je tedy trochu mimo ( mimochodem, koncepci těžkého průzkumného vozidla považuji za pochybnou)

Datum: 18.01.2018

Vložil: Dazz

Titulek: Hrozný článek

Nové BVP by měla být pro Českou armádu investice na mnoho let dopředu. Odhadem tak 30 - 40 let. Z toho důvodu je jakákoli diskuse ohledně ceny irelevantní a přednost by mělo dostat nejlepší konstrukční řešení (jak to bude ve skutečnosti rozhodnou politici). Články tohoto typu jako je výše bych viděl na noviny typu Blesk :-D

Záznamy: 1 - 33 ze 33

Vyhledávání

200001631-57b9758b31/50000000.jpg

 

 

 

 

 

 

 

B O N U S