internetový armádní magazín

Raytheon Sentinel R1 - britský létající radar

28.02.2013 18:10

Při celkovém vyhodnocení války v Perském zálivu proti Iráku bylo spojenci konstatováno, že zcela klíčovou roli pro úspěch veškerých operací hrál dobrý průzkum. Jako neocenitelné se ukázalo sledování a označování pozemních sil protivníka pomocí amerických radiolokátorů typu SAR (Synthetic Aperture Radar) a systémů GMTI (Ground Moving Target Indicator) na letounech Boeing E-8A. Toto vyhodnocení mělo velký vliv na velení britských ozbrojených sil, které následně vzneslo požadavek na získání podobných prostředků do své výzbroje. Britské ministerstvo obrany tento požadavek schválilo v roce 1993 a otevřelo cestu k vývoji letounu Sentinel R1.

Již předem v roce 1992 byl zahájen definiční proces, který měl shrnout britské požadavky na nový systém. Tyto požadavky byly předány potencionálním výrobcům.  

Vývojem speciálního letounu - nosiče britského systému pozemního sledování byla po zdlouhavém a komplikovaném výběrovém řízení nakonec v roce 1999 pověřena skupina vedená americkou společností Raytheon, která si za základ zvolila nový komerční stroj s dlouhým doletem Global Express kanadské firmy Bombardier Aerospace. 

články militaryboxu, Sentinel R1

Tento typ letounu byl vybrán pro svůj velký dolet a dostatečnou velikost pro umístění všech požadovaných komunikačních systémů a především průzkumného radarového systému ASTOR (Airborne STand-Off Radar).

První let prototypu letounu určeného pro modifikaci proběhl u firmy Bombardier v srpnu roku 2001. Na tomto letounu byly ověřeny možnosti veškerých potřebných změn pro systém ASTOR. Změny byly provedeny v období do července 2002 a 3. srpna mohl aerodynamicky upravený stroj uskutečnit svůj zálet. Aerodynamické změny zahrnovaly přidání 4,6 m dlouhého tělesa pod trup pro umístění antény radaru, přidání dvojice aerodynamických ploutví pod zadní část trupu k vyrovnání negativního účinku tohoto tělesa a přidání vypouklého krytu satelitní antény na hřbet letounu.

Letové zkoušky v nové aerodynamické konfiguraci pokračovaly po zbytek roku 2002. Dne 31. ledna 2003 byl letoun přesunut do továrny společnosti Raytheon v Greenville v Texasu k zástavbě speciálních systémů a dokončení modifikace.

Po kompletně prodělané modifikaci se letoun dostal poprvé do vzduchu 26. května 2004. Následně byly zahájeny testy a ověřování parametrů.

Po prvním letounu vznikly u firmy Raytheon v rychlém sledu ještě další čtyři stroje, poslední byl předán v únoru 2009.

Letadla Sentinel R1 začala sloužit u Royal Air Force na základně Waddington v roce 2005 a jejich počátečních operačních schopností bylo dosaženo v prosinci 2008. Svůj první oficiální ostrý test si stroje prodělaly v únoru 2009 v Afghánistánu.

                                                                   Sentinel R1

                                                    (foto: RAF / Ross Tilly / OGL)

články militaryboxu, Sentinel R1

                                                                   Sentinel R1

                                                  (foto: A.R. Akradecki / CC BY-SA)      

 

Letoun Global Express, který je základem Sentinelu začala firma Bombardier Aerospace oficiálně vyvíjet v roce 1993. První let prototypu proběhl 13. října 1996. Tehdejší novinka Bombardieru dostala nové superkritické křídlo s úhlem šípu náběžné hrany 35o vybavené křidélky a ocasní plochy do "T". K pohonu byly vybrány dva proudové motory Rolls Royce BR-710 s digitální řídící jednotkou FADEC (Full Authority Digital Engine Control) zajišťující především nižší spotřebu paliva a automatické řízení chodu v nebezpečných situacích. Kokpitu letounu vévodí šest velkoplošných zobrazovacích displejů firmy Honeywell.

Srdcem průzkumného systému ASTOR, který byl namontován do Global Expressu při přerodu na Sentinel, je vícerežimový radiolokátor se systetickou aperturou SAR / MTI (Synthetic Aperture Radar / Moving Target Indication) označovaný též jako DMRS, který umožňuje vytváření snímků s vysokým rozlišením a přesně lokalizovat pevné i pohyblivé pozemní cíle. Firma Raytheon připravila tento radiolokátor na základě svého radaru (původně Hughes) ASARS-2 (2A) (Advanced Synthetic Aperture Radar System), který je využíván na amerických výškových průzkumných letounech Lockheed U-2R Dragon Lady. Informace pořízené radiolokátorem mohou být vyhodnocovány přímo na palubě letounu nebo přenášena v téměř reálném čase na pozemní stanici kódovaným datovým spojením (Wideband Datalink Subsystem -WDLS). 

články militaryboxu, Sentinel R1

                                                                    Sentinel R1

                                                   (foto: A.R. Akradecki / CC BY-SA)

                         Sentinel R1                                                          Sentinel R1

            (foto: aeroprints / CC BY-SA)                            (foto: Jonathan Kershaw / CC BY)

 

Protože Sentinel R1 je vojenským letounem, tak nepostrádá i různé varovné a obranné systémy. Základ tvoří systém DAG (Defensive Aids Group), což je stanice radioelektronického boje založená na zařízení vyvinutém společností BAe Systems pro letouny Nimrod MRA4 a subsystém DASS tvořený taženou radarovou návnadou Decoy, protiraketovým varovným systémem, varovným systémem radarového ozáření a výmetnicemi infračervených klamných cílů. Obranné systémy letounu mohou být provozovány v plně automatickém, poloautomatickém nebo manuálním režimu. 

Posádku letounu Sentinel R1 obvykle tvoří dva piloti - příslušníci RAF, velitel operace (RAF) a dva operátoři (RAF nebo AIC). 

Letouny Sentinel R1 spolupracují s šesti taktickými pozemními stanicemi TGS (Tactical Ground System) na vozidlech 6x6 Steyr Pinzgauer a dvojicí mobilních operačních stanic OLGS (Operation Level Ground Station) umístěných ve standardizovaných kontejnerech. Pozemní stanice zajižťují vyhodnocování dat a jejich distribuci jednotkám.

Strojům Sentinel začalo již krátce po zahájení operační služby hrozit vyřazení ze služby, protože jak to typicky pro Británii často bývá, někdo si všiml, že provoz letounů je příliš drahý a připsal jejich ukončení provozu na seznam možných úspor. Britská vláda rozhodla o ukončení jejich provozování v roce 2010, ale následně byly stroje několikrát nasazeny a potvrdily svoji nezbytnost jak pro britské, tak i spojenecké jednotky. V červenci 2014 bylo oznámeno rozhodnutí, že provoz Sentinelů bude prodloužen minimálně do roku 2018. Sentinely se na základě tohoto rozhodnutí dočkají většího upgradu radarového systému a dalších senzorů, aby byly využitelné i pro námořní hlídkování. Vzhledem k požadavku na získání schopnosti vizuální idetifikace námořních cílů bude Sentinelům nově namontován i elektro-optický systém.

                                                              letouny Sentinel R1

                                                     (foto: RAF / Laura Bibby / OGL)

                                                                    Sentinel R1

                                                     (foto: RAF / Laura Bibby / OGL)

 

 

TECHNICKÁ DATA

 

Typ:  průzkumný, hlídkový a špionážní letoun

Pohon:  2 x proudový motor Rolls-Royce BR710 o tahu 65,6 kN

Max. rychlost:  926 km/h

Dolet:  9250 km

Dostup:  14935 m

Výzbroj:  bez výzbroje

Hmotnost:  prázdná 24000 kg, max. vzletová 42400 kg

Rozměry:  Rozpětí ...................................... 28,5 m

                 Délka ......................................... 30,3 m

                 Výška .......................................... 8,2 m

                 Plocha křídel ............................... 94,9 m2

 

 

 

 

                                                                                         Autor článku: ing. Zbyněk Novotný

                                                                                                             

 

 

Poslední revize článku: 17.4.2015

 

Vyhledávání

200001631-57b9758b31/50000000.jpg

 

 

 

 

 

 

B O N U S