Suchoj Su-27UB, UBK - sovětská "super spárka"

Su-27UB je druhou sériovou verzí Flankeru. Jedná se o cvičně-bojový stroj. Potřeba zavedení dvoumístné cvičně-bojové varianty Su-27 se ukázala záhy po zařazení jednomístných letounů do výzbroje. Konstrukční kancelář s potřebou cvičně-bojové verze počítala a již v roce 1978 zahájila přípravné konstrukční práce na její realizaci.

V roce 1984 byl prototypovou dílnou konstrukční kanceláře Suchoj a závodem KnAAPO postaven neletový prototyp dvoumístného stroje T-10U-0, určený pouze pro statické zkoušky. Následovala stavba prvního letového prototypu T-10U-1. Jeho první let se uskutečnil dne 7.3.1985. Byly postaveny ještě další dva prototypy - T-10U-2 a T-10U-3, které se zapojily do zkoušek. Všechny tři letové prototypy vznikly konverzí postavených jednomístných "Sůček". Letové testy probíhaly velmi rychle a celkem bezproblémově, takže již v roce 1986 byla v závodě IAPO zahájena sériová výroba. Letoun Su-27UB obdržel v NATO kódové označení Flanker-C. Na západě byl letoun představen společně s jednomístnou verzí Su-27S v roce 1989 na letecké výstavě v Paříži.

             Su-27UB "modrá 389" jde na přistání po svém vystoupení na Farnborough Airshow 1992

                                     (foto: (c) Wolodymir Nelowkin / se svolením autora)

                                                Sériový Su-27UB ruského letectva

                                  (foto: A.net / (c) Max Bryansky / se svolením autora)

                                                   Su-27UB ukrajinského letectva

                                           (foto: (c) Jiří Zedka / se svolením autora)

Su-27UB je cvičně-bojovým letounem, který si zachoval všechny palubní systémy a aparatury, jakož i výzbroj jednomístných strojů. Dvoumístná kabina osádky má tademové uspořádání a je vybavena dvojici sedaček typu Zvezda K-36DM. Přední sedačka letounu zůstala na původním místě jako u jednomístných strojů a prostor druhé sedačky je umístěn za ní s určitým převýšením. Překryt kabiny je pro zjednodušení a urychlení případné katapultáže řešen jako společný a tím je i podstatně delší. Uspořádání zadního pilotního prostoru je až na některé drobnosti shodné s předním prostorem, který plně odpovídá jednomístným Su-27. Veškeré systémy letounu byly upraveny tak, aby byly ovladatelné oběma piloty.  

  Su-27UBK čínského letectva s kontejnery rušící aparatury SPS-171/L005S Sorbcija-S na koncích křídel

                                                    (foto: USAF / D.M. Callen / PD)

Konstrukčními změnami oproti jednomítné variantě prošel trup letounu, který je v prostoru zadní sedačky vyšší. Vyšší jsou i svislé ocasní plochy, jejichž plocha narostla asi o pětinu. Odlišný je tvar a velikost brzdícího štítu, který je umístěn na hřbětě trupu. Přidáním druhého pilotního prostoru narostla též hmotnost letounu, a to asi o 1600 kg.

Celkové výkony letounu Su-27UB jsou o něco málo horší než jednomístného Su-27, ale vynikající letové vlastnosti zůstaly zachovány. Maximální únosnost výzbroje na deseti vnějších závěsnících je 4430 kg.

Exportní varianta letounu nese označení Su-27UBK a jako první byla exportována do ČLR. Odlišnosti exportní varianty letounu jsou obdobné jako u jednomístných strojů.

Na základech Su-27UB bylo vytvořeno několik variant strojů, které nesou označení Su-30.  

TECHNICKÁ DATA

Typ:  stíhací cvičně-bojový letoun

Pohon:  2 x proudový motor Ljulka (Saturn) AL-31F s tahem 122,58 kN 

Max. rychlost:  2125 km/h  (u země 1400 km/h)

Dolet:   3000 km

Dostup:  17500 m

Hmotnost:  max.vzletová 33000 kg

Výzbroj:  rychlopalný kanón GŠ-301 ráže 30 mm (150 ks nábojů)

                maximálně 10 PLŘS

                - 6 x R-73

                - 6 x R-27R, R-27ER

                - 2 x R-27T, R-27ET

                ( typická sestava 4 x R-73, 2 x R-27T (ET), 4 x R-27R (ER) )

                neřízené bomby nebo pumové kontejnery kalibrů 100 kg, 250 kg, 500kg

                bloky neřízených raket B-8, B-13, O-25

Rozměry:  Délka ................................ 21,935 m

                 Výška ................................. 6,357 m

                 Rozpětí .............................. 14,7 m

                 Plocha křídel ...................... 62,037 m²

                                                                                       Autor článku:  ing. Zbyněk Novotný

Poslední revize článku: 2.4.2013